Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Od věci, Společnost

Romance mezi vědou a uměním

Zklidnění s topolovkou
růžovou. (Pavlína Kourková)
Zklidnění s topolovkou růžovou. (Pavlína Kourková)

Mohlo by se zdát, že v době moderních technologií preciznímu vyobrazení rostlin rukou kreslíře odzvonilo. Skutečnost je však jiná – botanické umění zažívá renesanci. „Myslím, že je protiváhou dnešní hektické doby,“ říká malířka Pavlína Kourková.

Botanické umění, botanická ilustrace… V čem spočívá pro nezasvěcené hlavní rozdíl mezi nimi?

Botanická ilustrace přesně zachycuje všechny rozlišovací znaky rostliny v měřítku jedna ku jedné, často znázorňuje i celý její životní cyklus. Používá se na ni pero a inkoust. Botanické umění má mnohem širší záběr a je spíše estetického rázu. Rostliny zobrazuje detailněji z různých úhlů, experimentuje s různými technikami a pohrává si s měřítkem.

Ve světě se botanické umění stává opět trendem. Znamená to, že lidé jsou přehlceni fotografií?

Je pravda, že příchod digitální fotografie velice oslabil klasickou botanickou ilustraci. Pořád se uplatňuje, ale její úloha je fotografií upozaděna. Stále je však potřebná pro vědecké účely k zaznamenávání vyhynulých druhů, které existují už pouze jako položky v herbářích. Ilustrátoři pak takovou rostlinu zrekonstruují do původní podoby a uchovají tím známku její existence.

Na druhou stranu moderní technologie přinesly nové možnosti do umělecké tvorby a botanické umění zažívá doslova renesanci. Myslím, že v dnešní hektické době z něj lidé čerpají klid.

Dá se tedy říci, že botanická kresba je spojením umění a vědy?

Přesně tak to vnímám. Hezky to někdo vyjádřil větou, že jde o romanci mezi vědou a uměním. Zprvu byl můj přístup k rostlinám vědecký a zkoumala jsem je z hlediska anatomie, fyziologie a morfologie. Tyto poznatky jsem pak zkombinovala s uměleckými prvky. Botanická kresba je oslavou rostliny. Věrně vyobrazuje její proporce, barevnost a zároveň zachycuje i krásu.

Při vybírání vhodného úhlu pro malbu květů využíváte detailní fotografie. Dovedla byste si poradit bez nich?

Kdysi jsem si květiny přinášela z procházek a malovala je v měřítku jedna ku jedné. Byla jsem ovšem limitovaná tím, jak dlouho vydržely. Fotografie mi pomáhá v tvorbě detailních velkoformátových obrazů, což mi zabere třeba i tři týdny. Takže sice pracuji s živými rostlinami, ale poté využívám fotografii jako pomocníka. Nejlepší je tyto dva prvky kombinovat.

Vystudovala jste biologii a zahradní architekturu. Je pro botanického kreslíře nezbytné znát rostliny z odborného hlediska?

Beru to jako plus, ale občas mě to při tvorbě limituje. Z botaniky vím, že existují rozlišovací znaky jednotlivých rostlin jako listy, stavba květu a díky tomu neopomenu nic důležitého. Znám taky botanické a latinské názvy rostliny, vím, kdy třeba kvetou… Při malování bych ale spíše uvítala, kdybych byla schopná na ně nahlížet jen tak. Občas vnímat samotnou květinu je užitečnější než vědět o ní všechno možné.

Tvůrce botanické kresby prý vkládá do svého díla i kulturní zvyklosti; jinak může vypadat rostlina od japonského kreslíře a jinak od středoevropského.

Botanické umění má v jednotlivých zemích odlišný ráz. Na sociálních sítích sleduji botanické umělce z celého světa a je skutečně znát, co je ve které zemi populární. Umělci jsou však limitovaní tím, co v dané lokalitě roste. Třeba Japonci rádi malují kamélie, popínavé rostliny nebo pivoňky.

Co tvůrci učebnic, dávají přednost fotografiím, nebo stále vedou kresby?

Na pedagogické fakultě jsme v botanice měli k dispozici převážně fotografie. Atlasy s kresbami sice vznikají i dnes, ale spíše výjimečně. Botanické ilustrace jsou totiž časově velmi náročné a nikdo vám je dobře nezaplatí. A vy jich pak do atlasu musíte udělat dvě stě a ve spěchu, kvůli časové tísni.

V minulosti bylo běžné, že kreslíři doprovázeli vědce na výpravy do exotických destinací, vy sama jste se zúčastnila podobného výjezdu na Saharu.

Ano, měla jsem tehdy štěstí, od té doby jsem podobnou možnost vycestovat do exotické oblasti a vyhotovit botanické ilustrace neměla. Nyní je běžnější, že botanický umělec vytvoří samostatný projekt, uspořádá si vlastní expedici nebo workshop, třeba v Itálii, ve Francii, a s žáky pak maluje konkrétní rostliny. A třeba jedna botanická umělkyně nyní vycestovala s tím, že bude po světě mapovat modré rostliny.

Autorka studuje žurnalistiku.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 42/2019 pod titulkem Romance mezi vědou a uměním