Škola v Digitálii
Už i malé školy zavádějí interaktivní tabule a další elektroniku do vyučování. Vizionáři hlásají začátek digitální pedagogické revoluce. V praxi to tak zatím nevypadá.
Učebnu ovládá bílé světlo obřího dotykového monitoru, na kterém právě žák přesouvá delfína pod heslo savci. Ve vzduchu se třepotá trojdimenzionální model kostry plejtváka, který tu vyrostl díky speciální webkameře z i-učebnice biologie. Žáci na svých osobních tabletech vytvářejí výukovou hru o mořských živočiších, kterou následně jednoduchým dotykem přenesou na elektronickou tabuli a předvedou ostatním. Namísto učitele tady mají manažera vyučování, do učebny občas nahlédne školní IT specialistka a ujistí se, že všechny přístroje fungují. Děti se soustředí, učí se rády a mají skvělé výsledky. Tohle je sen příznivců takzvaného i-vyučování, čili interaktivního vyučování. V tom snu jsou technologie nejlepší přítel člověka a pomáhají vychovávat novou generaci s neobyčejně rozvinutou schopností přemýšlet a řešit problémy. Kdo by čekal, že vyslance téhle budoucnosti najde v pohraničním šestitisícovém městě Česká Kamenice?
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
