MILAN ŠNOREK
starosta Týna nad Vltavou
Poučení o síle živlů a moci přírody, která stále znovu a znovu koriguje pýchu člověka. Zároveň poučení o nicotnosti tzv. problémů běžného života. Jedná se o tragédii obřích rozměrů, u níž veškeré poměřování pokulhává. Z pozice starosty města Týna nad Vltavou, které se nachází v první havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín, vyvolává tragédie potřebnost jasných informací o bezpečnostních rizicích a garancích v souvislosti s jejich eliminací. V tomto směru jsme kvalitně informováni a jsem přesvědčen, že bezpečnost elektrárny Temelín je nadstandardní. Přesto zůstává u části obyvatelstva psychologický (i když iracionální) pocit života v nejistotě, který má následně i dopad ekonomický, jímž je dané území zatíženo. Tuto skutečnost budeme ve strategii vedení města zohledňovat ve prospěch obyvatel Vltavotýnska.
DALIBOR STRÁSKÝ
jaderný expert
Havárie na několika blocích jaderné elektrárny Fukušima je pro mne především potvrzením teze, že může dojít i k extrémně nepravděpodobným událostem. Šermování pravděpodobnostmi výskytu toho či onoho ztrácí praktický význam. Řečeno s Murphym – co se stát může, to se taky stane. Znovu se ozřejmilo, že ve světě jsou provozována jaderná zařízení, jejichž úroveň bezpečnosti je zcela neúnosná. Ať už z důvodů morální či fyzické zastaralosti, nevhodného umístění nebo neodpovídající bezpečnostní kultury obsluhujícího personálu a vedení provozovatelských společností.
DUŠAN KOBYLKA
katedra jaderných reaktorů, FJFI – ČVUT
Stejně jako z každé havárie i z této si vezme jaderná energetika ponaučení a požadavky na bezpečnost nových i současných zařízení se zvýší. V této chvíli je však brzy na přesné závěry, měli bychom počkat na výsledky vyšetřování havárie. Už nyní se však ukazuje, že musíme více používat pasivní bezpečnostní systémy, které fungují automaticky i třeba bez elektrické energie. Aktivní systémy budeme muset více rozdělit, aby nemohly selhat současně. Rovněž musíme začít diskutovat o zvýšení odolnosti elektráren proti vnějším extrémním vlivům ještě přes její současnou vysokou úroveň.
ZDENĚK PROUZA
Státní ústav radiační ochrany
Mluvit o „poučení“ z pohledu mé profese (havarijní připravenost a radiační ochrana) je předčasné, stejně jako porovnávat tuto havárii s černobylskou. Lidé v Japonsku řeší následky havárie, ale nezapomínejme na její příčiny – zemětřesení a tsunami. Jejich cílem je dostat jaderné reaktory pod kontrolu a snížit radiologické dopady na samotné zařízení a jeho okolí. Za poslední dny se daří omezovat úniky do atmosféry, problémy jsou s chlazením reaktorů a bazénů s jaderným palivem. Pokud jde o nás, prosím, věřte nám a ne poplašným zprávám, o žádné dopady na ČR nejde!
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
