Po dvaceti letech demokracie trpí Česko zoufalým nedostatkem kontroly své vládní moci
Dvacet let po sametové revoluci cítí čeští voliči spíše rozčarování. Současné ekonomické potíže vedou lidi k tomu, aby si více všímali nedostatků ve fungování zdejšího politického a právního systému, které v lepších časech mohli zlehčovat, nebo dokonce ignorovat jako pouhé náhodné jevy. Záměrná destrukce ekonomické hodnoty státem vlastněných firem, jako jsou České aerolinie, Lesy ČR a České dráhy, je doprovázena neméně destruktivním pohrdáním slušností v oblasti práva a politiky.
Nedávný překotný vznik nových politických stran založených, financovaných a vedených tím samým podnikatelsko-politickým propletencem, o kterém tvrdí, že jej chtějí odstranit, je pokusem o kontrolovanou změnu. Nebyl by to pokus první – lidé jako Richard Háva nebo Vladimír Johanes měli možnost učit se takové věci už před dvaceti lety.
Užitečným nástrojem pro pochopení současného politicko-ekonomického systému České republiky je model kartelové strany vypracovaný politology Richardem Katzem a Peterem Mairem. Podle něho se strany stávají prodlouženou rukou státu, přičemž zdroje státu využívají k zajištění vlastní společné existence. Takový model můžeme pozorovat ve většině evropských zemí. Jak píší Katz a Mair, „demokracie přestává být vnímána jako proces, jehož prostřednictvím občanská společnost omezuje moc…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
