Neznámé končiny za Kjótem

V Buenos Aires zavládla rozverná nálada. Obvykle sisyfovsky stoická společnost klimatologů a diplomatů na konferenci OSN o globálním oteplování tentokrát potměšile oslavuje vzkříšení: za dva měsíce začne platit Kjótský protokol. Smyslem letošního předvánočního setkání je ještě honem doladit technické detaily, od plic se pohádat s ideovým nepřítelem, ale především pokusit se dohodnout, co dál. Iniciativu už přebírají například i kanadští indiáni či jednotlivé severoamerické státy, které žalují gigantické znečišťovatele ovzduší.

Padouch nerozumí

Počasí už není, co bývalo. Průměrná teplota zemského povrchu vzrostla od konce 19. století o více než půl stupně a většina vědců je dnes přesvědčena, že poroste dál. Důsledky jsou vidět již pouhým okem. Z Hemingwayem proslavených sněhů na Kilimandžáru zbývá posledních dvacet procent. Inuité v severní Kanadě nenachází ve svých jazycích slova pro nové druhy zvířat, která se do dříve nehostinných polárních oblastí hrnou z jihu. Chcete-li vidět ledního medvěda, musíte si pospíšit – pro vaše děti to bude téměř jistě vyhynulý druh. To hlavní však teprve může přijít. Tající ledovce zvednou hladiny oceánů a změní jejich slanost. Změněné koncentrace soli mohou, ale také nemusí zastavit nebo otočit cirkulaci oceánských proudů. Pokud k tomu dojde, bude to, jako když doma vypnete termostat, nebo dokonce přepnete z vytápění na klimatizaci. Může…