Aniž bychom si toho všimli, došlo někdy v uplynulých měsících k jedné z největších dějinných proměn: počet městských obyvatel převýšil počet venkovských. Svět tím vstoupil do městského věku a urbanizace planety, historicky jedinečná přeměna venkovských společností v městské, tak vstoupila do své poslední třetiny. Proces začal v Evropě na sklonku 18. století a ukončen bude ke konci století, jež právě prožíváme. Je to změna srovnatelná s neolitickou revolucí, během níž vznikla trvalá lidská sídla. Co všechno už přinesla a co ještě přinese?
Jedna Praha týdně
Ještě v roce 1960 žila ve městech pouhá třetina světové populace. Dnes už je to větší polovina a v roce 2030 má podle odhadu OSN v městských sídlech žít již rovných 5 miliard lidí, tedy 60 % světového obyvatelstva. Tempo se přitom bude podle předpokladů dále zrychlovat, takže je více než pravděpodobné, že ještě do konce 21. století se podíl městského obyvatelstva zvýší zhruba na čtyři pětiny.
Nastává tak určitý paradox: ačkoli se růst světové populace zpomaluje, městského obyvatelstva nadále velmi rychle přibývá a jen tak přibývat nepřestane. Experti odhadují, že každý týden se jeho řady rozšíří zhruba o jeden a čtvrt milionu obyvatel, tedy přibližně o ekvivalent Prahy. V drtivé většině se tak ovšem děje a bude dít především v městech Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Jestliže tedy v roce 2000 žily v městských sídlech…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
