Před čtrnácti dny se Brno konečně dočkalo. Tamní slavná vila Tugendhat, kterou před sedmdesáti lety postavil světový architekt Ludwig Mies van der Rohe, byla slavnostně zapsána na seznam památek UNESCO. Byť nepřímo, má město Brno má v tomto ohledu ještě jedno želízko v ohni: jedním z čekatelů na oficiální uznání je i Müllerova vila, kterou v české metropoli postavil brněnský rodák Adolf Loos. Přelomové Miesově stavbě už ale nikdo nevezme, že se po domech Bauhausu ve Výmaru a Desavě, vile T. Schröderové od G. T. Rietvelda v Utrechtu a městě Brasília projektovaném Oscarem Niemeyerem stala na oficiálním seznamu „kulturního dědictví“ UNESCO v pořadí teprve čtvrtým klíčovým dílem moderní architektury. Čím si tedy v silné konkurenci komisaře získala?
Plynulý prostor
Brněnští Židé Greta a Fritz Tugendhatovi, potomci zámožných rodin tamních textilních podnikatelů, se s architektem Miesem van der Rohe (1886 Cáchy - 1969 Chicago) seznámili v Německu na sklonku 20. let. Právě hledali vhodného stavitele pro svůj dům na parcele, kterou Gretin otec Alfred Löw-Beer „ukrojil“ ze své ohromné zahrady a daroval dceři jako věno. Pomýšleli prý na „skromnou“ stavbu o pěti ložnicích, jídelně a obytném pokoji. Pán se přímo děsil „pokojů plných figurek a deček“ a paní si přála „prostorný moderní dům jasných a jednoduchých tvarů“. Van der Rohe je svými představami zcela uhranul, ale nutno přiznat, že do Brna mířil s jistou skepsí. Zlomilo ji až nadšení z polohy pozemku:…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
