Nominací nových ministrů za stranu Volební akce Solidarita skončila vládní krize v Polsku, která trvala celý měsíc (její počátek viz Respekt č. 24/2000). Řada otazníků ale zůstává - i v tak zásadní věci, jako jsou předčasné volby. Udělejme proto krátkou rekapitulaci celé krize.
Bereme na vědomí
Datum 17. května 2000 nepochybně vstoupí do polských učebnic politologie, přestože hlavní událost toho dne se týkala pouze lokální samosprávy. Toho dne premiér Buzek s využitím možnosti, kterou mu skýtá právo, zavedl na radnici varšavského centra správu komisaře. Přerušil tak působení tamní koalice postkomunistického Svazu demokratické levice (SLD) s Unií svobody (UW). Den poté předseda UW, která téměř tři roky tvořila s Volební akcí Solidarita (AWS) vládu, prohlásil, že „premiér ztratil věrohodnost“. Další události, které vedly k rozpadu postsolidaritní vládní koalice, sice probíhaly zvolna, ale s železnou logikou. V sobotu 20. května užší vedení Unie rozhodlo, že celá pětice ministrů zastupujících stranu podá demisi. Premiér demise nepřijal, ale kongres delegátů UW, zasedající týden poté ve Varšavě, odchod strany z koalice potvrdil. Další dva týdny ještě z iniciativy AWS probíhaly rozhovory o obnovení koalice. Skončily však fiaskem. Je přitom zajímavé, že krach nastává právě v okamžiku, kdy se AWS nakonec rozhodla vyjít vstříc požadavkům, jež Unie už dlouho vyslovovala - aby se do čela…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
