Podle Všeobecné deklarace lidských práv a svobod (čl. 19 preambule OSN) má každý právo „vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky bez ohledu na hranice“. Teprve nyní, po více než dvou letech čekání, u nás mohou bojovníci za zákonný nárok na informace od úřadů pomalu oslavovat. Zákon sice zatím nemají, ale podle všeho padla poslední bariéra, která stála v cestě jeho přijetí: vůči myšlence takového zákona již prakticky neexistuje silná opozice. Dva roky starý návrh Zákona o svobodném přístupu k informacím prošel 16. října prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Čtyři poslanecké výbory, které se návrhem zákona zabývají, se dohodly, že budou koordinovat své aktivity, a ústavně-právní výbor má 10. ledna příštího roku předložit sněmovně k hlasování jednotný návrh.
Vše vyjma tajemství
Od 1. ledna roku 2000 budou mít tedy s největší pravděpodobností občané i tzv. právnické osoby právo získat od státních a veřejných orgánů požadované informace. Výjimkou budou státní tajemství, striktně osobní informace a obchodní tajemství (která žádný způsobem nesouvisí se státním či obecním hospodařením a veřejnými fondy). Většina informací, které zákon „odtajní“, je až dosud občanům i novinářům rutinně odmítána: detailní informace o veřejných zakázkách, o utrácení veřejných peněz, o nakládání se státním či obecním majetkem včetně jmen a adres příjemců státních dotací. Jde o velký pokrok. Ze všech čekatelů na členství v EU má zákon o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
