V pondělí po výprasku ČSSD v senátních volbách odjel premiér Miloš Zeman na první oficiální návštěvu Slovenska. Těžko si představit lepší místo pro léčbu utržených ran: setkání jeho delegace s novým kabinetem Mikuláše Dzurindy provázely široké úsměvy - a nešlo jen o formální gesta. Česko-slovenský summit, teprve třetí oficiální od roku 1993, se konal v době, kdy Slovensko dalo najevo vůli vrátit se mezi své zeměpisné sousedy i v politickém smyslu. Setkání Zeman - Dzurinda tak bylo jednou z klíčových součástí verbální obnovy visegrádské spolupráce, o níž ve stejném duchu mluvil i premiér Dzurinda pár dní předtím ve Varšavě a maďarský ministr zahraničí János Martonyi den po Zemanově návštěvě v Bratislavě. Visegrádskou spoluprací se dnes rozumí pokud možno současný vstup všech čtyř zemí do Evropské unie. Ten by byl v jejich zájmu jak kvůli zkrácení budoucích schengenských hranic, tak i kvůli česko-slovenské celní unii.Úsměvy na tvářích Zemana a Dzurindy měly ještě jednu příčinu. Poprvé od konce Československa se sešly reprezentace, které se na rozdělení státu přímo nepodílely. Tento fakt umožňuje víc než jen jednání v uvolněné atmosféře, umožňuje vládám v Praze i v Bratislavě tváří v tvář majetkovým a jiným sporům lakonicky poznamenat, že jde o spletité dědictví tandemu Klaus - Mečiar, na jehož rozpletení je zapotřebí čas.
Hra o čas
Právě o čas přitom slovenská vláda hraje na domácí půdě. „Je to horší, než jsme předpokládali,“ komentoval stav…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
