Nejdelší, největší a nejdražší cesta prezidenta Clintona byla od počátku, ještě než vůbec započala, také jednou z nejkontroverznějších. Clintonovu administrativu už léta bolí hlava z této zvláštní země, kde je a není komunismus, která je (a není) pro Ameriku současně „strategickým spojencem“ i největším rivalem, která je chudá i bohatá, obutá neobutá. Není se tedy co divit, že i jeho cesta nakonec vyzněla jako návštěva nenávštěva.
Riskantní krok
Z pohledu americké administrativy byla Clintonova cesta do Číny poměrně riskantním krokem. Sbližování Clinton - Ťiang, zahájené z moci úřední loňským summitem ve Washingtonu, je poslední dobou stále prekérnější ve světle podezření, že se americké vztahy s Čínou ocitají ve vleku různých partikulárních či stranických zájmů nebo přímo nezákonných praktik - počínaje údajnými finančními příspěvky pro Demokratickou stranu z podezřelých bankovních kont v Číně a transferem citlivých technologií s tichým souhlasem americké vlády konče. Připočteme-li k tomu setrvalé problémy americko-čínských vztahů, jako jsou lidská práva, Tibet a Tchaj-wan, je zřejmé, že cesta do Číny dodávala Clintonovým kritikům dost munice k jeho ostřelování.Většina komentářů v americkém tisku před zahájením cesty byla skutečně také dosti skeptická. Ani návštěva samotná nezačala právě šťastně - v Si-anu pochytala policie před Clintonovým příletem několik místních disidentů, což vyvolalo značné emoce i nebývale ostrá slova protestu z americké…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
