Co je a co není vidět
Dovolte mi několik poznámek k textu Jana Macháčka Všechno zlé je k něčemu dobré (Respekt č. 29/97). Autor zde mimo jiné vyslovuje myšlenku, že „spekulace o ekonomických dopadech přírodní katastrofy se zdají být předčasně cynické“ a že by katastrofa mohla přinést „i mnoho pozitivního, především pak oživení mnoha sektorů českého hospodářství“. Důvodem je podle autora to, že stavební firmy se budou podílet na obnově infrastruktury a zničených obydlí a vzkvétající stavební výroba pak „na sebe začne nabalovat rozvoj dalších odvětví, především pak obchodu a služeb“. Tato argumentace vypadá na první pohled velice logicky, ale bohužel představuje myšlenkový omyl, který je nazýván „broken window fallacy“ (klam rozbitého okna). Již v polovině minulého století na tento omyl poukázal francouzský myslitel Frédéric Bastiat ve svém slavném eseji What Is Seen And What Is Not Seen (Co je a co není vidět), a to nebyl určitě první. Po Bastiatově vzoru je analýza toho, co je vidět, ale zároveň i toho, co vidět není, základním nástrojem ekonomické analýzy. Bastiat hovořil o rozbitém okně, které je zaskleno, což vytváří dodatečné tržby, které jsou pak použity na další nákup u jiné firmy, čímž vznikají dodatečné tržby atd. To je to, co je vidět. Vzniká tedy řetězec „nabalování“, o kterém hovoří Jan Macháček. Bastiat ale hovoří také o tom, co vidět není. Peníze, které…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
