Velmi diskrétní maďarsko-slovenské rozhovory o smírném konci sporu o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros probíhají už přes rok. Nyní vše nasvědčuje tomu, že zcela zkrachovaly. Přitom je velmi nejisté, že by v celé záležitosti mohlo učinit zlom rozhodnutí Mezinárodního soudního dvoru v Haagu: ten už za měsíc začne zkoumat, zda je stížnost, kterou k němu obě země podaly v roce 1993, odůvodněná.
Jako čtenáři novin
Maďarsko se stavby vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros vzdalo v roce 1989. Rok nato se Slovensko jednostranně rozhodlo přehradu v Gabčíkově dokončit. Tyto kroky se staly - vedle problému omezování národnostních práv maďarské menšiny na Slovensku - hlavním důvodem napětí, jež mezi oběma zeměmi v posledních letech vládne. Proto je také pochopitelný zájem, který provázel práci zvláštní maďarsko-slovenské vyjednávací skupiny, ustavené před rokem z iniciativy rakouské diplomacie.
Tento zájem byl ještě umocněn dlouhým utajováním (až do loňského podzimu) celé akce před veřejností a také nevšedním způsobem volby vyjednavačů. Mezi ně se totiž na maďarské i slovenské straně dostaly výlučně osoby, které dosud nebyly se sporem o přehradu nijak spojeny a jejichž vědomosti o této problematice navíc z principu neměly převyšovat, jak se vyjádřil vedoucí maďarské delegace Gábor Göbölyös, „úroveň průměrného čtenáře novin“. Krom toho měli účastníci jednání povinnost průběžně a osobně zpravovat o jeho průběhu premiéra své země.
Opět je řeč o hrázi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
