Příliš brzy na šampaňské
Irská republikánská armáda vyhlásila klid zbraní
Jedinou překážkou plynulé dopravy na St. Victoria, jedné z hlavních belfastských ulic, bylo ve čtvrtek odpoledne odstavené porouchané auto. Vojenská stanoviště, jež slouží k namátkové kontrole projíždějících vozů, zela prázdnotou. Vojáci v uniformách britské armády se samopaly a masívními zaměřovači zůstali to odpoledne v kasárnách. Hodiny pod belfastským Stormontem odpočítávaly první hodiny příměří, na které provincie čekala čtvrt století. U několika policejních stanic s vojenskou posilou v západním Belfastu, domovu katolické komunity, postávaly ženy s plechovými poklicemi a pánvičkami a vytrvale bušily do opevněných zdí. „Už tu nemáte co dělat,“ skandovaly.
Co vězí za příměřím
Ulster prožíval první hodiny klidu zbraní Irské republikánské armády (IRA) a unionistické hospody kolem Shankill Road se plnily lidmi přicházejícími z dopolední šichty v místních loděnicích. Ve tvářích se jim zračilo napětí a nejistota, kterou jim příměří IRA paradoxně přineslo. „Lidé, kteří spáchali jedny z nejhorších zločinů, co tenhle svět zažil, skládají zbraně - když jim někdo NĚCO slíbil,“ řekl londýnským Times zarytý loajalista Jim. „Máme velké podezření, že za kulisami se událo cosi, o čem nevíme,“ dodal.Na náladě mu nepřidala zpráva, že britská vláda hned ve čtvrtek nařídila transfer čtyř nebezpečných teroristů IRA z vězení v Anglii do Severního Irska. Mezi čtyřkou, která odlétala…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
