Novodobí gladiátoři
Aréna v každém obýváku a místo palce dolů telefon
V obývacích pokojích po celém světě dnes bliká jedna miliarda televizorů, plná třetina z nich v Evropě. Podle odhadu expertů na průzkum trhu se minimálně do roku 2000 bude tento počet zvyšovat každých dvanáct měsíců o pět procent: televize se stala bezkonkurenčně nejsilnějším médiem. Ze sociologických dat vyplývá, že je prvotním zdrojem informací o aktuálních událostech a celospolečenských otázkách pro naprostou většinu příslušníků západní civilizace. České země v tom nejsou výjimkou. I u nás platí, že co není vidět na tuzemském miliónu obrazovek, to prostě neexistuje.Ze všech lidských profesí je se zářícím obrazem televizoru nejvíc spjata politika. Být v televizi, působit na masy diváků a zarývat se jim do paměti je dnes alfou omegou politické kariéry. „Politik, který není vidět, je mrtvý politik,“ říkají profesionálové na public relations. Ono „být viděn“ má ovšem i svá úskalí. Už v televizní prehistorii roku 1960 je poznal například Richard Nixon: prohrál prezidentské volby den poté, co v přímém přenosu debatoval s J.F.Kennedym neoholen a s unavenou grimasou ve tváři.Během pětatřiceti let od Nixonovy učebnicové chyby se debatní souboje a konverzační show staly pevnou součástí TV programu. Trend jde ovšem dál a jeho otázka dnes zní: Jak občana do diskuse o veřejných věcech opravdu vtáhnout? Na Západě a hlavně v Americe se vyrojila spousta pořadů umožňujících divákům přímý kontakt…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
