Mezi Sikuly a Maďary
Čím žijí menšiny v rumunském Sedmihradsku
Odkud k čertu umí ten Rumun tak dobře maďarsky, dalo se ještě před několika málo lety zaslechnout z úst nejednoho Budapešťana na adresu krajanů, kteří jezdili ze Sedmihradska do metropole na Dunaji „šmelit“. Kádárovu režimu se totiž díky mnohaleté informační blokádě, provázející konzumní úspěchy gulášového socialismu, podařilo vygumovat z paměti celé generace Maďarů povědomí o krajanech žijících za hranicemi země. V roce 1990 se József Antall prohlásil za premiéra „15 miliónů Maďarů“, čímž chtěl naznačit jistou aktivizaci oficiální politiky Budapešti vůči maďarským menšinám v sousedních státech. Největší z těchto komunit žije právě v Rumunsku - přes dva milióny osob, z toho asi 1,5 miliónu v Sedmihradsku. Jaké jsou jejich problémy a očekávání?
Živá stopa Habsburků
Na sedmihradských městech - podobně jako na českých - zanechala trvalou stopu architektura habsburského mocnářství 19.století. Tento první dojem však okamžitě potlačují monumentální pravoslavné svatyně, vystavěné ve dvacátých letech ze státních peněz přímo v centrech měst. Stavěly se i tam, kde by se pravoslavný věřící nenašel ani s příslovečnou svíčkou. Zdůraznění vlastnického nároku pomocí architektury ovšem nebylo cizí ani komunistům. Ti od padesátých let budovali v blízkosti pravoslavných svatyň policejní velitelství. Protože jejich vzezření mělo současně demonstrovat převahu světské architektury nad sakrální,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
