Přetrvávající diplomatické přešlapování kolem horké bosenské kaše by nemělo překvapovat, neboť koresponduje s politikou světa a zvláště Evropy od provopočátku konfliktu. Překvapující naopak bude, pokud k ozbrojenému zásahu v Bosně nakonec přece jen dojde.
Jugoslávská karta
K prvnímu vážnějšímu diplomatickému zásahu Evropy vedly krvavé boje mezi Chorvaty a Srby v létě 1991. Ministři zahraničí tří států Evropských společenství dojednali s představiteli válčících zemí tzv. Brionskou deklaraci, jejímž smyslem bylo stažení vojsk z dobytých území a tříměsíční moratorium na vyhlášení slovinské i chorvatské nezávislosti. Brionská ujednání, vzápětí po podpisu porušená, předznamenala charakter celého pozdějšího mezinárodního angažmá v jugoslávské krizi. Vzorec je prostý: zprostředkovatelé přimějí znepřátelené strany k jednání, jež je zpravidla završeno uzavřením dohody. Vzápětí vypuknou nové boje, provázené povinnými a samozřejmě bezmocnými výzvami na jejich ukončení. Půda pro další jednání je tak připravena…Značné, ale také značně bezzubé úsilí vyvíjela i Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Do oblastí konfliktu vyslala pozorovatele, ale dlouho se snažila zachovat fikci jugoslávské federace jako domněle jediného předpokladu pro obnovení míru. Tvrdošíjné lpění Evropy i USA na udržování fakticky rozpadlé Jugoslávie při diplomatickém životě se v praxi proměnilo v podporu srbské výbojné politiky, jež pomocí jugoslávské karty vytvářela kouřovou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
