Být při tom
Skandinávie přešlapuje před branou ES
Norové, Švédi a Finové si podle průzkumů veřejného mínění stále méně přejí, aby jejich země vstoupily do Evropského společenství. Začínají si uvědomovat, že takový krok ovlivní jejich osobní život. Skandinávské země podaly žádost o členství před dvěma lety a dnes doufají, že po souhlasu voličů v referendech napřesrok se stanou členy v roce 1995. Kdyby se však referenda konala dnes, dopadla by zcela jinak: ve Švédsku by hlasovalo 43% občanů proti a 35% pro; ve Finsku by řeklo „ne“ 33% voličů (hlavně rodiny s dětmi, důchodci a lidé s nižší životní úrovní), zatímco „ano“ jen 29% (obyvatelé velkých měst a lidé s vyššími příjmy); v Norsku, kde už stejné referendum neprošlo před dvaceti lety, by výsledek vyzněl 49:35 proti ES. „Existuje tam silný kontrast mezi Oslem a ‚venkovem‘,“ komentuje Sven Skovmand, dánský spisovatel a novinář. „Oslo reprezentuje politické a průmyslové zájmy, zbytek Norska malé rybářské a zemědělské obce.“ Vlády skandinávských zemí čeká do roku 1994 spousta jednání - chtějí-li získat podporu svých obyvatel, musí v rámci ES prosadit výjimky v nejcitlivějších oblastech.
Obětovat farmáře
„O tom, zda finský farmář přežije rok 2000, rozhodne Evropské společenství,“ tvrdí Antti Haavisto, zástupce Finské zemědělské unie v Bruselu. Finské zemědělské výrobky jsou dvakrát dražší než produkty ES, a proto nebudou konkurenceschopné. Vláda v Helsinkách podporuje zemědělský sektor -…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
