Burza cenných papírů
Na samém počátku 15.století se v Bruggách pravidelně scházeli kupci, aby na náměstí přímo pod okny významného bankéře Van der Buers směňovali svoje zboží. Jméno onoho váženého občana přežilo svého nositele v různých podobách snad ve všech světových jazycích. I moderní angličtina stále vedle „stock exchange“ užívá pro označení evropské kontinentální burzy výrazu „bourse“.V 15.století vyrostla další podobná pravidelná obchodní místa - burzy v Antverpách, v Lyonu, v 16. a 17.století pak na mnoha jiných místech Německa, Francie, Anglie. V r.1792 následoval newyorský Wall Street. Devatenácté století zaznamenalo všeobecný rozmach burzovnictví ve všech průmyslových zemích. Málo se ví, že i ruské centrum Petrohrad vstupovalo do 20.století se stovkou burz.Vedle burz devizových a zbožových (na obilí, maso, soju, bavlnu, kovy, kůže, oleje…) přitahují v každé moderní ekonomice největší pozornost burzy cenných papírů. Tyto burzy totiž slouží nejen jako místo pravidelného obchodu, na němž se ve střetu nabídky a poptávky utvářejí ceny (kursy) akcií, obligací, zástavních listů atd., ale jsou také citlivým barometrem vývoje ekonomiky. Mohli jsme si v nedávné době několikrát všimnout, že v západoevropském a americkém televizním zpravodajství následovaly bezprostředně po informacích z kuvajtského bojiště či ze srpnových ulic Moskvy právě zprávy o reakci nejvýznamnějších světových burzovních center. K nim dnes patří New York, Tokio, Londýn, Curich, Frankfurt…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
