Proč jsou některé zásadní obrazy české moderny po desetiletí neviditelné?

Když se řekne Emil Filla, většina lidí si vybaví obrazy ve sbírkách Národní galerie nebo reprodukce z učebnic dějin umění. Jen málokdo si ale uvědomuje, že podstatná část jeho tvorby se nachází v soukromých sbírkách a veřejnost ji často neměla možnost spatřit desítky let.

Právě tuto méně známou kapitolu českého umění otevírá probíhající výstava Emil Filla ze soukromých sbírek v Galerii KODL. Na jednom místě představuje více než padesát obrazů mapujících téměř celé Fillovo tvůrčí období. Od raných expresivních prací přes vrcholný kubismus až po poválečné velkoformátové malby. Vedle známých děl se objevují i obrazy, které byly dosud známé jen z černobílých fotografií, starých výstavních katalogů nebo z odborné literatury.

Nabízí se tedy otázka, proč jsme je vlastně neznali? Odpověď nesou dějiny 20. století. Filla měl už během svého života silnou sběratelskou základnu. Jeho obrazy kupovali významní mecenáši, průmyslníci, právníci, lékaři i další představitelé kulturní elity první republiky. Jejich sbírky však často nepřežily dramatické události minulého století beze změn. Nacistické konfiskace, poválečné přesuny majetku, komunistické znárodnění i následné restituce zásadně proměnily osudy jednotlivých děl. Některé obrazy přešly do veřejných institucí, jiné se po desetiletích vrátily potomkům původních majitelů a řada z nich zůstala ukryta v soukromých interiérech.

Je přitom paradoxní, že právě soukromí sběratelé sehráli v českém moderním umění zcela zásadní roli. Nebyli pouze kupci obrazů. Často byli prvními, kdo rozpoznal kvalitu tehdy odvážného, a ne vždy přijímaného umění. Díky nim mohli umělci tvořit, vznikaly výjimečné kolekce a formoval se vztah české společnosti k modernímu umění. Bez jejich podpory by dějiny české avantgardy vypadaly jinak.

Výstava tak neukazuje pouze Fillův malířský vývoj. Připomíná také příběhy lidí, kteří jeho díla po generace uchovávali. Každý obraz totiž nese dvojí historii. Historii svého vzniku a historii svého putování. Někdy visel v prvorepublikové vile, jindy byl ukryt ve skladu nebo desítky let v rodinném bytě. Přežil svého autora i několik politických režimů.

Právě systematické mapování těchto osudů dnes umožňuje nově vznikající online soupis díla Emila Filly, který připravuje Filla Foundation. Nejde pouze o evidenci obrazů, ale také o rekonstrukci jejich provenience, výstavní historie i někdy překvapivých cest, jimiž během 20. století prošly. Výstava je jedním z prvních veřejných výsledků tohoto dlouhodobého badatelského projektu.

Výstava Emil Filla ze soukromých sbírek je proto nejen příležitostí znovu představit jednoho z nejvýznamnějších českých malířů, ale také připomenout, že umělecká díla mají vlastní život. Někdy se na dlouhá desetiletí ztratí z očí veřejnosti, aby se po letech znovu objevila a doplnila mozaiku českých kulturních dějin. A možná nám zároveň připomínají, že i v době digitalizovaných archivů zůstává objevování umění živým procesem, založeným na důvěře soukromých sběratelů, trpělivé badatelské práci a ochotě znovu otevírat příběhy, které se zdály být dávno uzavřené.

Autorka: Tereza Mátl Donné, kurátorka výstavy