Estonsko natrvalo přesouvá vojska blíž k hranici s Ruskem
Estonsko trvale přesouvá svá vojska blíž k hranici s Ruskem a pořizuje si zbraně, s nimiž bude moci zasáhnout cíle hluboko na ruském území, napsal list Financial Times. Rusko se v příštích dvou letech nechystá rozpoutat otevřenou válku se Severoatlantickou aliancí, domnívají se estonská armáda a zpravodajské služby. Varují však zároveň, že se Moskva připravuje na potenciální budoucí konflikt s touto baltskou zemí, která je členem NATO od roku 2004.
Estonští představitelé se obávají, že Rusko by mohlo podniknout místně omezený výpad přes hranici, aby otestovalo připravenost ostatních aliančních zemí přijít na pomoc napadenému členovi. Připouštějí, že jak samotné Estonsko, tak NATO v současnosti Rusko věrohodně neodstrašují. Estonsko, které ani nemá vlastní letectvo a o ochranu jeho vzdušného prostoru se proto starají spojenci, přechází ke strategii aktivní obrany, píše FT.
Estonská první brigáda, hlavní bojová síla v zemi, se přesune z Tapy, která nyní slouží jako hlavní vojenská základna v zemi, do Johvi, města vzdáleného asi 50 kilometrů od hranic s Ruskem, kde vzniká nová a nákladná infrastruktura pro vojáky. Kromě Johvi je budována nová základna pro až 1000 vojáků také v Narvě. V tomto městě na hranici s Ruskem armáda počítá s 200člennou stálou posádkou, kterou v případě krize bude možné zvýšit na 1000.
Estonsko podle oficiálních údajů letos na obranu vydá 5,4 procenta HDP a patří v tomto ohledu v NATO ke špičce. Loni podepsalo smlouvu o koupi devíti amerických salvových raketometů Himars včetně balistických střel s dosahem až 300 kilometrů a devíti jihokorejských salvových raketometů Chunmoo s podobným dostřelem. Vysoce postavený činitel působící v Tapě podotkl, že do Petrohradu je to 260 kilometrů.
Podle nejmenovaného zástupce ministerstva obrany mění Estonsko pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu scénáře pro případ ruské agrese. Dění na Ukrajině prý totiž ukázalo, že Kreml je lhostejný vůči počtu obětí a že jakmile ruská armáda obsadí nějaké území, nebude se ho chtít vzdát a bude o něj bojovat i za cenu toho, že vše na něm bude zničeno. Pro stát s 1,3 milionu obyvatel a rozlohou 45.000 kilometrů čtverečních jde o znepokojivé poznání, podotýká list.
Estonské stálé ozbrojené síly mají jen 4200 lidí, v případě hrozby konfliktu nebo přímo války se k nim může připojit 39.500 příslušníků záloh vysoké pohotovosti, kteří se do několika hodin dostanou v jednotce, s níž absolvovali výcvik. Dalších 40.000 záložníků bude připraveno k nasazení bez konkrétního úkolu.
Estonsko má v případě ruské invaze v úmyslu bojovat o každý centimetr svého území a útočit v hloubi území nepřítele. "Z vojenského hlediska je to velmi náročné," řekl Tarmo Kundla, velitel estonské první brigády. Vysvětlil, že armáda nebude moci ustoupit ani nalákat nepřítele do pro něj nevýhodných situací.
Estonská vojenská rozvědka má obavy z omezeného ruského útoku na hranici, zejména na Narvu, město s převážně ruskojazyčnými obyvateli. Obsadit ji by z hlediska případné plošné invaze nemělo příliš smysl, ale podle estonských činitelů by to mohlo posloužit jako test odhodlání NATO s cílem alianci rozlomit a zpochybnit její ochotu napadené zemi pomoci.
