0:00
0:00
Obálka vydání 17/2005
17/2005 • 24. 4. – 1. 5. 2005

2005/17

Scéna

Co se děje ve světě

Matěj Stránský

Konzervatismus, který prostupuje polskou společnost, vytváří úrodnou půdu pro kontroverze. Do široké škály tabu se lze neomylně strefovat z mnoha stran. Zatím poslední zásah si připsal wrocławský spisovatel a kritik Michal Witkowski (ročník 1975), když počátkem letošního roku vydal knihu s názvem Lubiewo. Ačkoli se autor této nálepce brání, jde o první polský homosexuální román.

Kulturní tip

Petr Třešňák

Hned dva filmové festivaly proběhnou tento týden. Na západě Čech se připravuje Finále Plzeň (25. 4.–1. 5.), bilanční a soutěžní přehlídka původních českých filmů natočených v loňském roce, v několika pražských kinech pak začíná festival dokumentů o lidských právech Jeden svět (27. 4.–5. 5.). Protože příležitost vidět filmy promítané na Jednom světě se většinou neopakuje, dejme jim v této upoutávce přednost.
O hlavní cenu bude letos soutěžit 16 děl ze všech končin. Třeba snímek Ďáblův horník o 14letém bolívijském chlapci, který po smrti otce živí rodinu nebezpečnou prací v dolech na stříbro, syrový pohled na bezprizorné moskevské děti (My děti ze stanice Leningradská) nebo hrůzostrašný příběh z idylického Norska, v němž třiatřicetiletá žena zavraždí otce, jenž ji léta sexuálně zneužíval (Má milovaná holčička). Kdo nemá ze zpravodajství dost Iráku, může strávit večer s charismatickým pianistou Samirem Peterem, jenž se netají kritickými názory na současnou situaci v zemi (Pianista z Bagdádu).

Televize

Petr Třešňák

Jsme na předměstí Londýna, kde skupina mladých lidí obsadila volný dům. Patří firmě, jež s ním má velkolepé plány, a tak vysílá komunikativního zástupce Jamieho, aby se s nelegálními nájemníky nějak dohodl. Překvapený vyjednávač ovšem nenarazí na squattery ani bezdomovce, ale dokonale organizované společenství lidí, jež pohrdá konzumní společností, svoboda je mu nade vše a odmítá se z budovy vystěhovat. Kmen, film britského režiséra Stephena Poliakoffa, ukazuje zajímavou konfrontaci dvou zcela rozdílných kultur, které se řídí protichůdnými pravidly. Vysílá ČT 2 v pondělí 25. 4. od 21.45.

Výstavy

Petr Třešňák

Romské výtvarné umění bývá prezentováno zpravidla v jeho naivistické poloze, která vychází z tradiční romské kultury a také faktu, že většina Romů se malovat nebo sochařit učila sama. Putovní výstava We Are What We Are, jež vznikla v rakouském Grazu a od této středy bude mít svou jedinou českou zastávku v Muzeu města Ústí nad Labem, zvolila inovativnější přístup. Tvoří ji díla umělců, kteří buď jako ne-Romové reflektují svět menšinového etnika, jeho sociální postavení, odlišnosti či zvyky, nebo coby Romové nahlížejí svou societu zevnitř. Konfrontace obou pohledů slibuje překvapení. Výstava je zajímavá také tím, že se snaží opouštět obvyklé vidění a volí co možná nejsoučasnější umělecké prostředky. Mezi zúčastněnými výtvarníky najdeme Rumuny, Rakušany, Čechy, Slováky, Maďary i mnoho autorů ze zemí bývalé Jugoslávie.

Literatura

Petr Třešňák

Studium vztahu filmu a historie je u nás na rozdíl od jiných zemí ještě v plenkách, knižní sborník Film a dějiny, který dal z různých příspěvků dohromady editor Petr Kopal, má proto ambici stát se zakladatelským textem. Většinu autorů spojuje profese historika (nikoli filmového), na kinematografii, její význam a objektivitu se proto snaží nazírat z perspektivy svého oboru. Jejich příspěvky se týkají historických filmů i seriálů zobrazujících různá období od husitství až po časy majora Zemana. Pojítkem řady úvah je samozřejmě posun optiky, k němuž řada filmařů přistupovala při zpracovávání historických témat v době komunismu.

Dopisy