Proč vidí Chládek v domácím vzdělávání líheň extremismu
Populismus ministra školství dosáhnul další významné mety
Vzhledem k tomu, že tu máme i extrémní světonázory, tak opravdu to (domácí vzdělávání) může být v této politické situaci nebezpečné. My nabízíme alternativu, že to pilotní ověřování, které bylo na sedmi školách, rozšiřujeme na 19 škol. Takže v každé lokalitě bude v dostupnosti škola, která může nabízet tento typ vzdělávání, a máme to pod kontrolou.
Právě v těchto týdnech se v poslanecké sněmovně schvaluje novela školského zákona a je to dosti lítý boj. Kromě jiného se v ní ministr školství a poslanci dohadují, zda do něj po patnácti letech ověřování máme zařadit i domácí vzdělávání jako běžnou součást systému. Marcel Chládek je proti, domácí vzdělávání ze zákona vyškrtnul, poslanci ho tam zase vrátili. A ministr kontroval v rozhovoru pro Český rozhlas onou větou citovanou v úvodu. Využívá situace a naznačuje, že něčeho takového by mohli zneužít extrémisté. Jde o populismus mimořádně hrubozrnný.
Za prvé, domácí vzdělávání u nás existuje patnáct let a týká se průběžně spíše stovek dětí. Obvykle těch rodičů, kterým na jejich vzdělání mimořádně záleží, případně jejich dítě má nějaký fyzický hendikep. Domácí vzdělávání na prvním stupni se jednoznačně osvědčilo - včetně toho, že se nepotvrdily obavy ze sociální izolace dětí. Na druhém stupni je zatím zcela minoritní. O tom, že by ho zneužívali extremisté, nic nenapovídá; pokud tedy za takové nepovažuje ministr vyhraněné katolíky. Ti poměrně často vzdělávají své děti doma.


Za druhé. Celá Chládkova věta odhaluje účelovost takového argumentu. Prostě jsme vystrašení extrémním islamismem, a tak více slyšíme na to, že by extremisté mohli něco zneužít. Ve skutečnosti nejde o nic jiného, než aby domácí vzdělávání prostě jen nebylo v zákoně. A ministr, kterému není domácí vzdělávání po chuti dlouhodobě, sáhl po podpásovém argumentu, jenž byl po ruce. Z hlediska nebezpečí extremismu není rozdíl v tom, jestli budou tuto službu nabízet všechny školy nebo těch devatenáct.
A trocha ironie nakonec. Extrémní světonázory se dají zcela neproblematicky a s velkým účinkem vyučovat i na běžných školách. Například komunismus. S tím máme docela nedávnou zkušenost. Vlastně je z hlediska přehlednosti té debaty hezké, že nejhlasitěji odmítají domácí vzdělávání právě poslanci KSČM.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










