Světoví státníci obvykle nemívají ve svých kalendářích čas na málo důležité státy, jako je Česko. Pokud sem ale přesto v minulých pětadvaceti letech přijeli, byla taková cesta nesená velkým politickým symbolem. Pád komunismu nebo později vstup východní Evropy do NATO k nám přilákal americké prezidenty, kterým stálo za to spojit svá jména s propojováním postkomunistických národů se svobodným světem. Takové cesty souvisely s ideály, jichž je Amerika nositelem a jež se daly shrnout pod pojem svoboda.
Rovněž významné návštěvy německých státníků měly symbolický význam v překonávání minulosti a usmíření ve střední Evropě. Jistěže šlo také o byznys, ten ale v případě Česka neslibuje tolik, aby se kvůli němu dávali do pohybu američtí prezidenti nebo němečtí kancléři.
Nedávají se kvůli němu do pohybu ani hlavy čínského státu. Jakkoli se v souvislosti s příjezdem prezidenta Si Ťin-pchinga do Prahy hodně mluví o obchodu, pracovních místech a utracených miliardách, i tahle návštěva má především velký symbolický význam. A nad ním bychom měli zpozornět.
Prezident Si nepřijíždí jako posel světa, k němuž bychom měli chtít patřit. Reprezentuje zaťatou diktaturu, která nestrpí představu, že by se měla dělit o moc. Své kritiky zavírá na dlouhé roky do kriminálu, likviduje pokusy o svobodné šíření informací a právě Si je považován za zastánce tvrdé linie.
Mlčení si čínský režim vynucuje i v zahraničí. Bývá přitom velmi důsledný. Reprezentanti čínské vlády si nedávno neváhali…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].