Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Editorial

Středoevropský dopis

Osobnosti střední Evropy vyzývají vlády a občany k praktickým projevům solidarity vůči utečencům

Srbskem do Horgoše
Srbskem do Horgoše • Zdroj: Milan Jaroš

Stojíme tváří v tvář humanitární katastrofě obrovských rozměrů. Statisíce uprchlíků z Blízkého východu a Afriky hledají v naší společné Evropě ochranu, bezpečí a podmínky pro normální život. Jen nedávno jsme přitom před branami Evropy stáli my sami.

Naše odpověď nemůže znít zamítavě. Bohužel podobných hlasů slyšíme v našem regionu stále příliš mnoho. Po roce 1989 se ve znovusjednocené Evropě pohlíželo svrchu na schopnost integrace nových středoevropských zemí, od pobaltských států až po Rumunsko a Bulharsko – důvodem byla naše historie, politické tradice a stav ekonomiky. Přesto se ukázalo, že hlavním zdrojem ohrožení pro Unii během uplynulého, spletitého desetiletí nebyla naše část Evropy.

Na cestě Evropou s uprchlíky

Deník reportéra Marka Švehly a fotografa Milana Jaroše

  1. Co člun, to milion pro mafii • 14. září 2015
  2. Pochod k trajektu do Atén • 15. září 2015
  3. Umýt hlavu a nabít mobil • 16. září 2015
  4. Makedonie je levná a rychlá • 16. září 2015
  5. Co je to Chorvatsko? • 17. září 2015
  6. Jak tohle zastavit? • 18. září 2015

Dnes však podobné rozdělení uvnitř sjednocené Evropy ohlásilo návrat. Tentokrát má morální rozměr. Týká se naší schopnosti projevovat soucit a poskytovat praktickou pomoc utečencům v bezútěšné situaci. Jistě, my sami sice nejsme odpovědní za destabilizaci a rozpad států, z nichž přicházejí dnešní běženci. Nebyli jsme to my, kdo je transformoval v země, ve kterých panuje neustálý strach a riziko násilné smrti a kde je lidský život „osamocený, žalostný, zvířecký a krátký“. Naše země – na rozdíl od států, které za sebou mají koloniální a imperiální minulost a jež po válce doširoka otevřely své hranice imigrantům – nemají zkušenost z každodenního styku s lidmi z odlehlých zemí a vzdálených kultur.

Reklama

I_obalka_R39
Respekt 39/2015 • Zdroj: Respekt

Přesto je ukázka našeho soucitu a vůle pomoci naší lidskou povinností. Zároveň je to i naše povinnost jako Evropanů. Společná Evropa byla vystavěna na základech solidarity. Dnes se tak už nemůžeme zříci spoluodpovědnosti za celou Unii a odvracet zrak od lidského neštěstí a od situace, v níž se nacházejí státy, jež jsou nejvíce dotčeny sílící imigrační vlnou.

Odmítnutím udělení pomoci se stavíme proti evropské ideji solidarity. Zároveň tak zpochybňujeme solidaritu jiných národů s našimi zeměmi. Je to podkopávání základů, na nichž už více než čtvrtstoletí budujeme naše jistoty, vyhlídky růstu a naděje na zbavení se historické kletby válek, cizí nadvlády a chudoby.

Ve jménu naší lidskosti a ve jménu našich zásad a hodnot vyzýváme vlády a občany našich zemí k praktickým projevům solidarity vůči utečencům. Tak aby i mezi námi nalezli klidné útočiště a zůstali ve volbě vlastní budoucnosti plně svobodnými lidmi.

Bronisław Komorowski, prezident Polské republiky v letech 2010–2015, Aleksander Kwaśniewski, prezident Polské republiky v letech 1995–2005, Jerzy Baczyński, šéfredaktor týdeníku Polityka, Polsko, Gordon Bajnai, bývalý předseda vlády, Maďarsko, Zuzana Bargerová, Liga za lidská práva, ČR, Zygmunt Bauman, profesor sociologie, University of Leeds, Velká Británie, Polsko, Uldis Bērziņš, básník a překladatel, Lotyšsko, Igor Blaževič, zakladatel filmového festivalu Jeden svět, ČR, Michał Boni, europoslanec, bývalý ministr, Polsko, Marek Borowski, senátor, bývalý ministr financí, vicepremiér a maršálek Sejmu Polské republiky, Bogdan Borusewicz, maršálek Senátu, Polsko, Martin Bútora, sociolog a poradce prezidenta, Slovensko, Bogusław Chrabota, šéfredaktor deníku Rzeczpospolita, Polsko, Włodzimierz Cimoszewicz, bývalý předseda vlády, Polsko, Liudas Dapkus, novinář, zástupce šéfredaktora deníku Lietuvos rytas, Litva, Aleš Debeljak, básník, esejista, Slovinsko, Pavol Demeš, bývalý ministr zahraničních věcí, Slovensko, Tibor Dessewffy, předseda DEMOS Hungary, Maďarsko, Ivaylo Ditchev, sociolog, spisovatel, Bulharsko, Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, ČR, Zsuzsa Ferge, socioložka, Maďarská akademie věd, Maďarsko, Rajko Grlić, režisér, Chorvatsko, Tomáš Halík, teolog a spisovatel, ČR, Agnes Heller, filozofka, Maďarsko, Agnieszka Holland, režisérka, Polsko, Štefan Hríb, šéfredaktor týdeníku .týždeň, Slovensko, Michal Hvorecký, spisovatel, Slovensko, Josef Jařab, bývalý senátor, bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci, ČR, Ivars Ījabs, politolog, Lotyšsko, Jerzy Jedlicki, historik ideologií, opoziční aktivista v komunistickém Polsku, Polsko, Jana Juráňová, spisovatelka, Slovensko, Aleksander Kaczorowski, novinář a esejista, Polsko, Éva Karádi, šéfredaktorka čtvrtletníku Magyar Lettre Internationale, Maďarsko, János Kornai, emeritní profesor, Harvard University a Univerzita Matyáše Korvína v Budapešti, Maďarsko, Dominika Kozłowska, šéfredaktorka měsíčníku Znak, Polsko, Ivan Krastev, šéf Centra liberálních strategií, Bulharsko, Marcin Król, profesor historie ideologií, Varšavská univerzita, Polsko, Andrius Kubilius, bývalý předseda vlády, Litva, Jarosław Kuisz, šéfredaktor internetového týdeníku Kultura Liberalna, Polsko, Ondřej Liška, bývalý ministr školství, ČR, Ewa Łętowska, bývalá veřejná ochránkyně práv, Polsko, Vita Matiss, politoložka, esejistka, Lotyšsko, Jiří Menzel, režisér, ČR, Adam Michnik, šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza, Polsko, Alvydas Nikžentaitis, předseda Národního výboru litevských historiků, Litva, Andrzej Olechowski, bývalý ministr financí a zahraničních věcí, Polsko, Marta Pardavi, spolupředsedkyně Maďarského helsinského výboru, Maďarsko, Solomon Passy, bývalý ministr zahraničních věcí, Bulharsko, Jurica Pavičić, spisovatel, Chorvatsko, Dimitrina Petrova, ředitelka, Equal Rights Trust, Bulharsko, Jiří Pehe, politolog a spisovatel, ČR, Petr Pithart, bývalý předseda vlády, ČR, Adam Pomorski, předseda PEN Clubu, Polsko, Zoran Pusić, předseda Občanského výboru pro lidská práva, Chorvatsko, Wojciech Przybylski, šéfredaktor magazínu Eurozine, Polsko, László Rajk jr., architekt, designér a politický aktivista, Maďarsko, Rein Raud, spisovatel, kulturní teoretik, Estonsko, Pauls Raudseps, publicista, Diena, Lotyšsko, Adam Daniel Rotfeld, bývalý ministr zahraničních věcí, Polsko, Martin Rozumek, předseda Organizace na pomoc uprchlíkům, ČR, Andrzej Seweryn, herec a divadelní režisér, Polsko, Martin Milan Šimečka, spisovatel, publicista, Slovensko, ČR, Karel Schwarzenberg, bývalý ministr zahraničních věcí, ČR, Aleksander Smolar, předseda Nadace Štěpána Báthoryho, Polsko, Andrzej Stasiuk, spisovatel, Polsko, Jerzy Szacki, profesor sociologie, Varšavská univerzita, Polsko, Soňa Szomolányi, politoložka a socioložka, Slovensko, Małgorzata Szczęśniak, scénografka, Polsko, Monika Sznajderman, nakladatelka, Wydawnictwo Czarne, Polsko, Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt, ČR, Stefan Tafrov, diplomat, lidskoprávní aktivista, Bulharsko, Béla Tarr, režisér, Maďarsko, Vesna Teršelič, ředitelka Documenta – Centra pro vyrovnávání se s minulostí, Slovinsko, Róża von Thun und Hohenstein, europoslankyně, Polsko, Magdaléna Vášáryová, poslankyně Národní rady Slovenské republiky, Slovensko, Rimvydas Valatka, novinář, bývalý poslanec, Litva, Tomas Venclova, básník, Litva, Dubravka Ugrešić, básnířka, esejistka, Chorvatsko, Krzysztof Warlikowski, divadelní režisér, Polsko, Jakub Wygnański, předseda představenstva, Pracownia Badań i Innowacji Społecznych Stocznia, Polsko, Adam Zagajewski, básník a esejista, Polsko, USA, Péter Zilahy, spisovatel, Maďarsko, Andrzej Zoll, bývalý předseda Ústavního soudu, Polsko a další.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte