Vpřed, hranicím vstříc
Na první pohled by se mohlo zdát, že analýza současné politické krize v Izraeli si žádá spíše přírodovědce než schopného komentátora: „Zemětřesení, hurikán, tornádo, bouře, výbuch sopky, vulkán.“ To je jen část výrazů, které provázejí poslední tři týdny zdejší politiku. Náhle je vše jiné, nezůstal kámen na kameni.
Na první pohled by se mohlo zdát, že analýza současné politické krize v Izraeli si žádá spíše přírodovědce než schopného komentátora: „Zemětřesení, hurikán, tornádo, bouře, výbuch sopky, vulkán.“ To je jen část výrazů, které provázejí poslední tři týdny zdejší politiku. Náhle je vše jiné, nezůstal kámen na kameni.
Velká koalice (vláda národní jednoty), s jejíž pomocí prosadil premiér Ariel Šaron stažení z pásma Gazy, se rozpadla a každý hraje sám za sebe: omlazení labouristé, Šaronův nový střed a po jeho odchodu zatím bezprizorná pravice (Likud). Celé dění míří k březnovým předčasným volbám – poté, co před týdnem prezident Kacav na Šaronovu žádost rozpustil parlament. Ale předvídat jejich výsledek si jen tak někdo netroufne. Vždyť už v lednu budou mít své parlamentní volby Palestinci, a teprve jejich vyznění doladí přesnější kontury v Izraeli. Pokud posílí Hamas, bude to voda na mlýn tvrdých postojů. Pokud posílí umírněný Fatah Mahmúda Abbáse, body sklidí spíše střed a levice. Právě to – zaujatost vlastní volební kampaní – je také důvod, proč se sami Palestinci k poslednímu dění v Izraeli moc konkrétně nevyjadřují.
Zpět ke skutečné levici
Strana práce, která založila židovský stát a v osobě Davida Ben-Guriona mu dala prvního premiéra, přestala být elitářským seskupením evropských přistěhovalců, které se desítky let dívalo na sefardy,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].