Šéf Akademie věd vyzval Sykovou k rezignaci kvůli platbám za kmenové buňky

Aktualizace (31. 5. 2016):  Předseda Akademie věd Jiří Drahoš  vyzval profesorku Evu Sykovou k rezignaci a poslal radě Ústavu experimentální medicíny AV ČR návrh na její odvolání. Rada ústavu jej musí schválit, podle Drahoše by tak měla učinit neprodleně, ale zákonná lhůta v tomto případě stanovena není. Důvodem je „celý soubor skutečností“, které souvisí s aplikací kmenových buněk pacientům.   

Doutnající spor, který zasahuje do nejvyšších pater české vědy, zřejmě tento týden exploduje. K dispozici jsou nové důkazy o tom, že pacienti účastnící se klinické studie v motolské nemocnici museli za terapii platit. Hlavní postavou kauzy je Eva Syková, senátorka, poradkyně premiéra a propagátorka léčby kmenovými buňkami.

Nedávno jsme informovali o případu pacientky Kristy Šenkeříkové, která v Motole v roce 2013 podstoupila léčbu amyotrofické laterální sklerózy pomocí kmenových buněk. Šlo o experimentální terapii, zkoušku potenciálně nebezpečné metody na dobrovolnících. Přesto byla pacientka postavena před dilema – buď zaplatí, nebo buňky nedostane. To je přitom nejen neetické, ale i protiprávní. Klinická studie neposkytuje léčbu, jde o výzkum, ze kterého pacient nemusí mít nutně prospěch.

Přesto nemocní museli složit nebo zajistit „sponzorský dar“ 150 tisíc korun na kultivaci buněk. Jak ukazuje emailová korespondence, již má Respekt nyní k dispozici, nutila je k tomu právě Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který studii připravil.

„Pokud Dr. Homola řekne, že (pacientku Šenkeříkovou) můžeme zařadit, obraťte se na mne a zařídíme potřebné financování,“ píše například Eva Syková v jednom z emailů z dubna 2013 (Aleš Homola je neurologem motolské nemocnice). Z další elektronické zprávy, kterou si o několik měsíců později vyměnila Jana Křížová, asistentka Evy Sykové, s příbuznými Kristy Šenkeříkové, vyplývá, že pokud peníze od Šenkeříků „nebudou na účtu do úterý“, nebude - podle pokynů Evy Sykové - pokračovat ani kultivace buněk, které předtím lékaři odebrali pacientce z kostní dřeně. Jinými slovy se tu říká: Pokud včas nezaplatíte, vaše buňky spláchneme do výlevky.

Z emailů také plyne, že paní Šenkeříková nebyla jediná, kdo musel složit peníze. Motolská studie probíhala v letech 2011–2015 a platit museli (přinejmenším někteří) pacienti, kteří se jí účastnili do roku 2014.

Eva Syková vinu odmítla, vyjádřila ale ochotu se omluvit, pokud se prokáže, že pochybila. Otázka je, zda to bude stačit. Zdá se, že někteří vědci jsou nyní připraveni proti ní vystoupit.

Další důkazy o platbách má toto pondělí přinést Česká televize v pořadu Reportéři ČT. Bude-li pořad přesvědčivý, zvažuje konkrétní kroky například Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Jakožto poradce premiéra pro oblast vědy a vysokých škol chce Hořejší žádat odvolání Evy Sykové z vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž je první místopředsedkyní.

Kauzu hodlá řešit také motolská nemocnice. Pokud se prokáže, že její lékaři podmiňovali účast ve studii zaplacením sponzorského daru, pak podle náměstka Martina Holcáta nejen přijdou o místo, ale nemocnice na ně rovněž podá trestní oznámení.

Potíž je nicméně v tom, že příběh je složitější. Zmíněná emailová korespondence naznačuje, že Aleš Homola, který jednal s pacienty a rozhodoval o jejich zařazení do studie, platby nepožadoval, jen o nich věděl. Homola se tak může stát obětním beránkem celé kauzy.

Celou věc by měl začít šetřit Státní ústav pro kontrolu léčiv. Zatím však pouze opakuje, že motolskou studii již v minulosti prověřoval a nic podezřelého nezjistil.