Komu vadí feminismus na Karlově univerzitě

Asi se shodneme, že jestli má být akademické prostředí pro něco platformou, pak pro debatu. A o čem jiném by se mělo debatovat než o zásadních společenských tématech. A které z témat se dotýká bez výjimky všech než otázky související s rovností mužů a žen. Navíc, když i samo univerzitním prostředí má řadu témat k řešení - od sexismu po sexuální obtěžování.

V této souvislosti je tedy mimořádně zajímavé sledovat dění kolem Feministické společnosti Univerzity Karlovy (FEM), kolem níž se v posledních týdnech rozvířily vody. Pro připomenutí: v polovině března centrem Prahy prošel feministický karneval organizovaný tímto studentským spolkem, jímž se tuzemští feministé a feministky připojili k podobným akcím v dalších městech Evropy a jímž chtěli mimo jiné protestovat proti zneužívání feministických idejí v debatě o migrační krizi a proti posilování extremistických nálad ve společnosti. V průvodu se ovšem objevil plakát i s nápisem „Mrtvej šovinista, dobrej šovinista“.

Omluva nestačila

Feminističtí aktivisté – tedy zejména aktivistky, ale nakonec i novinářky píšící o těchto tématech, jak ví autorka těchto řádků - jsou běžně terčem sprostých osobních útoků, v nichž se občas objeví i výhrůžky násilím. Kromě jich samých to málokoho vzrušuje. Tento plakát ovšem pobouření vyvolal. A nakonec právem – hesla podobného typu nemají v kultivované a věcné debatě co dělat. Problém je ovšem v reakci, která následovala ze strany rektora UK a jeho  kolegia.

Přestože se Feministická společnost od plakátu rychle distancovala a veřejně se omluvila, vedení univerzity vyzvalo zástupce spolku, aby odstranili z názvu spolu jméno Univerzity Karlovy s tím, že spojení FEM s univerzitou poškozuje dobré jméno školy. Nevadil jim totiž jen „mrtvý šovinista“, také další „vulgární a agresivní“ plakáty, na nichž se objevila slova „fuck“ či „riot“.

Společnost sdružující momentálně zhruba sedmdesát studentů a studentek existuje třetí rok. K UK se v názvu hlásí od počátku – a nikdy to nikomu nevadilo, naopak bez potíží prošla schvalovacím kolečkem, jež studentské spolky absolvují. Zástupcům spolku nicméně požadavek na odstranění názvu na schůzce minulý týden zopakoval prorektor pro vnější vztahy, byť vedení univerzity svolilo k tomu, aby byla příslušnost k univerzitě alespoň „naznačena“ v podtitulu. Jak přesně vše bude vypadat, zatím není jasné. „Další postup ještě řešíme,“ říká Kateřina Peterková, členka Feministické společnosti a studentka Právnické fakulty UK.

Bylo by samozřejmě možné nad tím mávnout rukou jako nad bouří ve sklenici vody, marginálním taháním o slovíčka. Postup rektora a kolegia se ovšem nelíbí řadě studentů a studentek, kteří vystoupili na obranu Feministické společnosti. Jsou to mimochodem přesně ti studenti, kterých by si každá univerzita měla vážit – aktivní a angažovaní v dalších studentských spolcích, a to nejen na UK. K veřejné podpoře FEM se kromě spolků působících na UK přidaly organizace sdružující studenty ostatních tuzemských škol, třeba Studentské hnutí za solidaritu.

Na kauze jim vadí řada věcí. Třeba fakt, že vedení neocenilo omluvu, kterou FEM hned vydal, reakce byla zbytečně vyhrocená (v jednom  momentu vedení univerzity hrozilo podat na společnost trestní oznámení) a de facto takto „vyslala studentům a vyučujícím signál, že nejsou součástí této univerzity a nesmí to tedy ani dávat najevo“.

Systematické řešení

Hlavní však je, že namísto debaty o smyslu feminismu a v širším kontextu o funkci a poslání studentských spolků se věc zúžila na tahanici o název. „K feminismu jakožto intelektuálnímu a světonázorovému proudu se lze hlásit, lze jej také kritizovat či s ním nesouhlasit – rozhodně však nevidíme důvod pro to, aby byly spolky jako je Feministická společnost z univerzitního prostředí vylučovány,“ stojí v prohlášení, k němuž se ze spolků připojil Bohemistický kruh, queer spolek Charile, Spolek studentů historie FF UK či Studentský Majáles. „Považujeme naopak za výsostně důležité, aby univerzita kultivovala racionální a věcnou debatu o aktuálních společenských problémech – a to bez pohledu na míru jejich kontroverznost.“

Studenti mají navíc obavu, aby situace kolem Feministické společnosti nevedla k útlumu veřejných aktivit spolků. „V rámci majálesu pořádáme každý rok alegorický průvod a tam se samozřejmě může stát, že někdo udělá něco, co bude kontroverzní. Nebylo by dobré, aby univerzita vytvářela prostředí, v němž se spolky budou bát dělat jakékoliv akce, na kterých by mohlo dojít třeba ke konfrontaci názorů,“ říká Sára Vidímová, studentka politologie na Filozofické fakultě a členka spolku Studentský Majáles.

Debata o názvu rovněž zakrývá jednu podstatnou skutečnost. Zatímco  třeba na brněnské Masarykově univerzitě nedávno vznikl Panel pro rovné příležitosti, který má zkoumat, zda „jsou pravidla nastavená takovým způsobem, aby ve svém výsledku skutečně otevírala rovné příležitosti“, jak prohlásila šéfka panelu a protektorka pro záležitosti studentů Naděžda Rozehnalová.

Na UK podobné těleso nemají ani se jeho vznik nechystá. Přitom témat je podle Feministické společnosti řada. „Univerzitní prostředí vypadá na první pohled progresivně, ale má svoje problémy, zejména co se týče sexismu. Třeba obtěžování se ukazuje jako velký problém. V poslední době se snažíme sestavit určitou podobu jeho řešení, a to nikoli nahodilou, tedy případ od případu, ale systematickou,“ říká Kateřina Peterková.