Akademici v kocovině. Jihočeská univerzita opět nezvolila rektora

Jako na houpačce si museli připadat dva favoriti druhé volby nového rektora Jihočeské univerzity. Proběhla celkem tři kola, současný rektor Libor Grubhoffer vedl v prvním z nich, od čtyřiceti členů akademického senátu dostal 20 hlasů. Václav Bůžek z filozofické fakulty, který už byl po dvě období rektorem před Grubhofferem, dostal hlasů 17. Třetí kandidát, Dalibor Štys z fakulty rybářství a ochrany vod, bývalý ministr Rusnokovy vlády, dostal hlasy jen 2, do druhého kola nepostoupil.

Ve druhém kole se karty obrátily, Grubhoffer dostal hlasů jen 18 a Bůžek 20. Oběma favoritům tak zvolení uniklo vždy o jeden hlas. Třetí kolo pak skončilo patem, Grubhoffer i Bůžek dostali shodně po 19 hlasech. Nový rektor pro období 2016 až 2020 tedy nebyl na jihu Čech zvolen ani napodruhé; třetí pokus se bude konat začátkem února.

Volba jihočeského rektora k sobě přitáhla pozornost veřejnosti i médií: Grubhoffer je nepřehlédnutelná osobnost kvůli tomu, že nahlas říká své občanské názory. Po krajských volbách podpořil studenty, kteří pořádali demonstrace na protest proti tomu, že ČSSD na jihu Čech šla do koalice s KSČM a radní pro školství se stala Vítězslava Baborová, učitelka známá kladným postojem k předlistopadovému režimu.

Hejtmana Jiřího Zimolu (ČSSD) pak kritizoval za to, že byl mezi pěti sociálními demokraty, kteří se účastnili tajné schůzky u prezidenta Miloše Zemana s cíle svrhnout předsedu strany Bohuslava Sobotku. A přímo Zemana zase za to, že odmítl jmenovat profesorem Martina C. Putnu kvůli jeho účasti na pochodu Prague Pride.

Zimola to nesl nelibě - a kde se dalo, tam to univerzitě spočítal. Krajská nemocnice přestala brát obědy z univerzitní menzy, kraj přestal univerzitě dávat peníze na provoz Britského centra. A netajil se tím, že by v čele univerzity raději viděl někoho jiného. Po první volbě rektora na konci loňského roku tak padaly hlasy, že za Grubhofferovým neúspěchem stojí mimo jiné právě i špatné vztahy s hejtmanem.

Grubhoffer se v ní utkal s děkanem zemědělské fakulty Miloslavem Šochem a dostal o jeden hlas méně, než potřeboval (20). Pozoruhodný byl počet senátorů, kteří nedali hlas žádnému z kandidátů, celkem šest. Tento fakt lidé z univerzity vykládali tak, že ti, kdo nechtějí Grubhoffera, na svého kandidáta teprve čekají – a že to bude Zimolův oblíbenec Bůžek. Ten se ve druhé volbě skutečně rozhodl kandidovat a byl považovaný za favorita nejen svými příznivci, ale i příznivci Grubhoffera. Volba ale nakonec skončila zmíněným patem 19:19.

Proč dva senátoři nedali hlas nikomu, si lidé z univerzity netroufnou odhadnout. „Jaká byla nálada po volbě? Lepší slovo než kocovina mě nenapadá,“ říká předseda akademického senátu Ondřej Doskočil. „Ten výsledek nemá žádnou logiku.“