Na co bude přísahat plukovník Šlachta

Slovo přísaha se Robertu Šlachtovi líbí. Třicet let pod přísahou se jmenuje jeho úspěšná kniha, Přísaha se jmenuje politické hnutí, do jehož čela se postavil. Ve středu svůj projekt i jeho hodnoty představil. Jak ho známe, dá se očekávat slib boje proti korupci, mafiím, vymahatelnost práva. Co jiného také může slíbit bývalý policista, s nímž hnutí zakládají jeho policejní spolupracovníci?

Není to žádné tajemství: pravou rukou Roberta Šlachty bude Tomáš Sochr,  spoluzakládajícími členy jsou bývalí příslušníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, třeba Jiří Komárek anebo Jaroslav Pelc. Mezi Šlachtovy poradce patří Karel Tichý, jeden z hlavních detektivů, který vedl slavný protimafiánský spis Krakatice odhalující napojení organizovaného zločinu na státní správu v dekádách kolem přelomu tisíciletí.

První problém, kterému Přísaha začne čelit, budou ovšem naprosto oprávněné otázky. S jakými informacemi půjdou policisté do politického boje? Většina z detektivů, dnes čerstvých politiků, se měla během kariéry možnost seznámit při vyšetřování s velmi citlivými informacemi. Řada z nich sice nevedla k trestnímu stíhání, ale často jde o informace někoho nějak diskreditující – na to při vyšetřování, odposleších a sledování fyzickém i kybernetickém naráží policisté nejčastěji.

I kdyby Robert Šlachta přísahal milionkrát, že bude bojovat fér, bude opakovaně čelit podezření, že má v rukávu tajné informace, ke kterým přišel on i jeho lidé při práci. Taková ODS nebo sociální demokracie to ráda v předvolebním klání připomene. Zejména poté, co vyšla plukovníkova kniha, v níž jsou použity informace z vyšetřování.

A na úspěšné knize také zatím Šlachta stavěl svou „předkampaň“ - své kontaktní PR na debatách o informacích zveřejněných na jejích stránkách. Pokud bude podobná taktika použita i v předvolebním boji, nebude to fér. I kdyby ti, o nichž Šlachta mluví a píše, byli opravdu grázlové. Volební kampaň není ring pro indicie a operativní informace z dílny jedné strany (hnutí).

Šlachtovi se dá přesto věřit, že bude chtít bojovat za spravedlnost, za dodržování zákonů, proti korupci, klientelismu, mafiánům. Zřejmě má potenciál o tom přesvědčit i voliče. Absolutně nic však nevíme o jeho vztahu k zahraniční politice, ke kultuře, rozpočtu nebo třeba jaderné energetice a kybernetice, nevíme také nic o jeho koaličním potenciálu. A možná ještě větším problémem je, že to podle jeho dosavadních veřejných vyjádření neví ani on sám. Takový vztah k politice vede k extremismu.

Šlachtovi se nedají upřít celkem vizionářské snahy při reorganizaci práce policie: dokázal využívat a prosazovat zákonné metody, které v Česku určitě nebyly běžné, zato třeba v Německu, Francii nebo Velké Británii ano. Jenže přitom na něj dohlíželi státní zástupci, kteří jej – většinou – dokázali regulovat. Otázka je, kdo na sebe tuhle práci vezme při kampani Přísahy.