Reklama
 
Vidlemi

Klaus má strach

Prezident je vyděšen, že může skončit v nemilosti občanů

Nejde o kritiku samotné amnestie, jde o atentát na mou osobu, na mé postoje, na můj význam v dějinách. Tak se dá shrnout reakce prezidenta Václava Klause na výtky, které provázejí jeho rozsáhlou a v Evropě nebývalou amnestii. Muž, který o sobě nikdy nepochyboval, který si nepřipouští, že by chyboval, je najednou šokován, že poslední týdny svého mandátu stráví v roli ochránce zlodějů. Patří mu to, říká pan Patizon, on skutečně byl dvacet let ochráncem zlodějů, defraudantů a tunelářů.


Klaus nikdy nepřipustil, že byl ochráncem bankovního socialismu devadesátých let, kdy finanční domy půjčovaly kdejakému šíbrovi, a byl jím i poté, co jim předchozí peníze nevracel. Stálo to dohromady zhruba pět set miliard korun a platí je daňoví poplatníci. Tento bankovní socialismus byl otcem i matkou následných korupčních a defraudačních zločinů. Klaus to ovšem tak nikdy nevnímal, nikdy nepochopil, že bohatství zlodějů stojí na ztrátě a ústrcích drobných střadatelů a živnostníků.

Udělit tunelářům amnestii pro něj tedy není žádným úletem. Možná si ani neuvědomuje, co způsobil. Podobně jako si feťák neuvědomuje, že jeho drobné krádeže kvůli penězům na drogu přinášejí někomu utrpení. Klaus byl a je závislý na moci, na obdivu, na pochlebování. Bez ohledu na to, jaké nonsensy to přináší. Amnestií bez filosofie, vyhlášené v nepravý čas a pro lidi, kteří do velké míry ztělesňují výhrady občanů proti současnému stavu společnosti, může prezident přijít i o důvěru části svých slepých obdivovatelů.

Jeho projev, kdy obviňuje média z rozpoutání kampaně proti jeho osobě, je výraz jeho slabosti. Místo toho, aby vysvětlil, proč se rozhodl, jak se rozhodl, kdy jej myšlenka na amnestii napadla, jak vznikala její koncepce a kdo mu radil – jedině tak se může pokusit svůj dekret obhájit –, hledá vinu kolem sebe. Pan Patizon říká – současný prezident se touto reakcí zařadil po bok totalitářským papalášům, které si pamatujeme z dob socialismu. Vidí to stejně jako oni – občané podle něj neprotestují, protože se opravdu zlobí, ale proto, že chtějí zničit jeho autoritu. Totéž si myslel poslední významný šéf komunistické strany Milouš Jakeš. Snad se i Klausova doba, stejně jako kdysi Jakešova, chýlí ke konci.

Reklama
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte