Třetí výročí brexitu se minulý týden sešlo s temným verdiktem Mezinárodního měnového fondu: britské ekonomice se letos bude dařit hůře než všem dalším významným světovým ekonomikám, včetně Ruska. Hlasování o odchodu Velké Británie z Evropské unie v roce 2016 přitom znamenalo symbolický počátek populistické vlny, která se od té doby žene většinou západního světa. Jednalo se o vědomé rozhodnutí významné země zhoršit obchodní vazby se svým největším odbytištěm. (V roce 2021 mířilo do EU zhruba 42 procent britského exportu.) Britští voliči tak postavili nacionalismus a politiku nad ekonomiku.
Británie teď začíná zaostávat za srovnatelnými konkurenty prakticky ve všech ukazatelích, od podnikatelských investic po zaměstnanost. John Springford z think tanku Centre forEuropeanReform to vyjádřil jasně: „Pokud zavedete obchodní, investiční a migrační bariéry proti svému největšímu obchodnímu partnerovi (EU), zažijete velký propad objemu obchodní výměny, investic i HDP.“ Británie tyto dopady cítí všude, kam se podíváte, od nedostatku zaměstnanců, přes problémy malých firem exportovat své výrobky do Evropy až po omezený zájem o vlakové spojení Eurostar mezi Británií a Evropou. Agentura Bloomberg odhaduje, že pokud by Británie zůstala členem EU, byl by její HDP o čtyři procenta vyšší.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
