0:00
0:00
Obálka vydání 2/2005
2/2005 • 9.–16. 1. 2005

2005/2

Zahraničí

Svět kolem

Zbyněk Petráček

Dánové mění metropoli

Daniela Vrbová

Nikdo ho nebude poslouchat

Jeremy Hurewitz

Ještě před palestinskými volbami, již během agonie Jásira Arafáta a pak hned po jeho listopadovém úmrtí, bylo jasné, že v tomto klání půjde o nejzásadnější změnu na špici palestinského vedení za posledních čtyřicet let. Proto se nad výsledkem voleb vedly již předem seriózní úvahy. V rozhovoru pro Respekt se nad dalšími možnostmi vývoje mezi Palestinci po volbách a perspektivou mírového procesu zamýšlejí dva izraelští a jeden palestinský expert: Barry Rubin, ředitel Centra pro globální výzkum mezinárodních vztahů GLORIA a komentátor deníku The Jerusalem Post, Shlomo Avineri, profesor politologie na Hebrejské univerzitě a autor řady knih a studií o Blízkém východě, a Omar Karmi, komentátor listu The Jordan Times a editor časopisu The Palestine Report.

Vlámský blok je zpátky

Alexander Le Roy

Tatry míří do doby dřevěné

Daniel Vražda

Volby v republice strachu

Svět závodí o pomoc

Zbyněk Petráček, Jana Čavojská

Rozběhla se největší humanitární akce v historii. Takto lze bez nadsázky označit pomoc zemím jižní Asie, kterou postihlo dosud nejničivější tsunami. Na definitivní bilanci počtu obětí, škod i pomoci je ještě brzy. Nicméně i prozatímní cifry týkající se jak obětí, jichž je celkem na 150 tisíc, tak přislíbených darů, dávají k dispozici bezprecedentní údaje. Na dárcovské konferenci v indonéské Jakartě nabídky těžce překonaly požadavky. Místo necelé miliardy dolarů, jak vyčíslil potřebu náhrady škod generální tajemník OSN Kofi Annan, nabízí svět miliard pět.
To je snad první novum plynoucí z katastrofy. Druhým bodem je možná až překvapivé zjištění, že – alespoň v podání středoevropských médií – je fenomén tsunami prezentován coby jakási exotická tropická extravagance. Proto neuškodí připomínka evropské minulosti, zvláště při vědomí, že Lisabon si 1. listopadu připomene 250. výročí jedné z největších evropských katastrof.

Domov

Připomeňme si

Marek Pokorný

Zločin v Kašperkách nevyšel

Eliška Bártová

Proč se vědci bouří

Josef Greš

Základy mrakodrapu české vědy se otřásají pod atentátem připomínajícím americké 11. září. Alespoň podle Rady vysokých škol. Její členové tímto příměrem zareagovali na prosincovou zprávu ministryně Buzkové, že ústavům, které neprošly dohodnutým testem kvality, letos její úřad nedá peníze na výzkum. Zatímco ale kritici mluví o likvidaci zdejší vědy, jiné hlasy naopak volají bravo: konečně máme měřítko, jak zjistit, kdo tady v branži za něco stojí, a koho se tudíž vyplatí podporovat. Otázka zní, na čí straně je pravda.

Spravedlnost jsem já, u čerta

Jan Kovalík

Bývalí členové elitní policejní jednotky odcházeli minulou středu od jičínského okresního soudu s úsměvem. Kvůli nepřítomnosti svědků spadl jejich případ už popáté do kolonky „odročeno“. Předloňskou noc, kdy v nedalekých Popovicích spolu se skupinou svých dodnes neodhalených kolegů v těžké opilosti vytahovali nevinné lidi z postelí a rozbíjeli jim hlavy, tak uplynou další dlouhé týdny či měsíce. A kdoví, jak případ, který se z titulních stránek postupně odstěhoval mimo zájem mediálního zpravodajství, nakonec v tichu a zapomnění dopadne.

V Barmě zájmy nemáme

Silvie Lauder

Euroústava ještě letos

Silvie Lauder

V dosud neznámém roce, který nás čeká, se ta událost rýsuje výrazně. Schvalování evropské ústavy bude kótou, o kterou se ve společnosti i v politice letos svede nejvášnivější souboj. Už nyní je téměř jisté, že výsledek se rozhodne v referendu – chce ho totiž jak vláda, tak opozice.

Z Božího Daru vyhnali vítr

Hana Čápová

Komentář

Chceme NHL v Evropě

Jaroslav Spurný

Rozpočtové překvapení

Marek Hudema

S disidenty nesnídám

Zbyněk Petráček

Pro občana této země to zní jako otřesná zpráva. Vláda v Havaně se rozhodla obnovit diplomatické vztahy s těmi zeměmi Unie, které na doporučení Prodiho Evropské komise přestaly zvát na své kubánské ambasády tamní disidenty. Odměnila tak evropskou „vstřícnost a ochotu k dialogu“.
V tuzemsku si mnozí – od pravičáků po levičáky – ještě vzpomenou, jak v prosinci 1988 francouzský prezident Mitterrand v rámci své pražské návštěvy posnídal s českými disidenty. Byla to vzpruha nejenom morální, ale též praktická. Koneckonců i tajná policie si navzdory své bohorovnosti přece jen rozmyslí sebrat člověka, který kráčí z ambasády evropské mocnosti. Takže summa summarum na adresu minulého týdne: Kapituluje-li nějaká evropská země před terorismem, jak učinilo před rokem Španělsko, dá se to pochopit, neboť se pokouší chránit vlastní občany. Ale kapitulují-li evropské země před ničím nehrozící vládou v Havaně, a to na úkor tamních vězňů svědomí, je to pouze ostuda.

Tsunami štědrosti

Adam Drda

Ve hvězdách

Zbyněk Petráček

Odvrácená tvář Slovenska

Erik Tabery

Týden co týden dává někdo z řad politiků, novinářů či ekonomů Česku za vzor sousední Slovensko. Od doby, kdy se země zbavila Mečiara, či přesněji od nástupu druhé Dzurindovy vlády, země budí obdiv svými radikálními ekonomickými reformami. Předseda pravicové frakce v Evropském parlamentu Hans-Gert Pöttering nedávno na kongresu ODS dokonce slovenského předsedu vlády Mikuláše Dzurindu označil za nejlepšího evropského premiéra.
Je tu ale i „druhé“ Slovensko, odvrácená tvář úspěchu, o níž se mluví a píše podstatně méně. Proč by měla zajímat Čechy? Nejen proto, že obě země dlouho byly, řečeno s Egonem Bondym, invalidními sourozenci. Stojí za úvahu, proč má Dzurindův právem obdivovaný reformátorský kabinet tak vážné problémy s politickou kulturou a necitlivostí vůči slabším; možná i v tom může být východní soused inspirací a varováním.