Centrální banka předminulý týden oznámila uvalení nucené správy na další dva menší peněžní ústavy: Velkomoravskou banku a Realitbanku. Tiskový mluvčí ČNB kromě toho ve čtvrtek potvrdil zprávu deníku Právo, že Pragobanka nevrátí svým věřitelům vypůjčené peníze. Ani to však nemusí být, a zřejmě ani nebude, poslední slovo, které Česká národní banka řekla k budoucnosti tuzemských malých bank. Na rozdíl od let 1990 až 1993, kdy centrální banka vydala šedesát bankovních licencí, jsme nyní svědky opačného trendu: menší peněžní ústavy mizí jeden za druhým.Liberální udělování licencí na začátku devadesátých let bylo ve své době pochopitelné a možná i nezbytné. Po bankovních službách byla obrovská poptávka, kterou tradiční „kamenné“ banky nemohly pokrýt. Trh si vynutil vznik menších penežních ústavů, jejichž základní jmění se pohybuje na úrovni 300 až 500 milionů korun a jejichž bilanční suma nepřekračuje 10 miliard korun. Jejich existence však nejen nasytila poptávku po bankovních službách, ale zároveň připravila akcionářům, věřitelům, vkladatelům i centrální bance mnoho horkých chvilek.
Neschopnost, nebo záměr
Celý proces, který později dostal název konsolidace bankovního sektoru, začal uvalením nucené správy na Kreditní a průmyslovou banku v září roku 1993. Insolvence tohoto ústavu byla odhadnuta na 3,5 miliardy korun. Záchranné práce na ozdravění úvěrového portfolia banky byly marné, ČNB odebrala Kreditní a průmyslové bance licenci na provozování…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
