My, privilegovaní tohoto světa
Francouzský premiér Balladur zdvihl vlajku sociálního dumpingu
Francouzský premiér Edouard Balladur je v současnosti jednou z nejvýraznějších, nejzajímavějších a nejvlivnějších postav světové politiky. Svědčí o tom i skutečnost, že minulý týden byl jmenován „osobností roku“ v žebříčku britského listu Financial Times. Toto „ohodnocení“ nebývá vždy udělováno těm, které mají redaktoři FT nejvíce v oblibě, nýbrž těm, které považují za nejvýraznější (byť kontroverzní či dokonce negativní) osobnosti doby. Příkladů z minulých let je dost: Gorbačov, Kohl či Teng Siao-pching.Existuje řada důvodů, proč si Balladur ocenění zaslouží: snad nejdůležitějším je fakt, že si dokázal udržet téměř zázračně vysokou a stálou popularitu, ačkoliv prošel některými tvrdými zkouškami a z několika z nich jako vítěz rozhodně nevyšel. Pro nás má však rozhodující význam postoj Edouarda Balladura k obchodu se střední a východní Evropou i dalšími zeměmi s levnější pracovní silou. S jistým zjednodušením lze totiž říci, že Francie, ačkoliv její hospodářství paradoxně velice závisí na vývozu, stojí na krajním protekcionistickém křídle, razantním zastáncem volného obchodu je Velká Británie a někde mezi nimi se nalézá Německo (ovšem iracionální ideologie „sociálního a ekologického dumpingu“ je na vzestupu i tam - viz článek „Blíží se boj o blahobyt“ v rubrice civilizace).
„Trh je zákon džungle“
Výroky o sociálním, ekologickém a kursovém dumpingu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
