Hra na sebeobranu
OSN kapitulovala před srbským útokem na „bezpečnou zónu“
Už už to vypadalo, že válka v Bosně a Hercegovině spěje ke konci. Příměří v Sarajevu mohlo posloužit jako určitý model pro ostatních pět tzv. bezpečných zón, vyhlášených před rokem Radou bezpečnosti OSN. Od minulého týdne je ale opět všechno jinak. V pátek jednotky bosenských Srbů vstoupily do muslimské enklávy Goražde ve východní Bosně, v níž po dva roky strádalo v obklíčení na šedesát tisíc lidí. Nejde jen o to, že nyní je o jednu „bezpečnou“ zónu méně, ale také o mnohem obecnější problémy.
Fiasko v Goražde
Loni v květnu schválila Rada bezpečnosti rezoluci, která považovala Sarajevo, Tuzlu, Goražde, Srebrenici, Žepu a Bihač za pásma kontrolovaná OSN. O měsíc později přijala rezoluci č.836 o vojenské ochraně těchto zón. Ale pozor na důležitý háček. Zmíněné usnesení neposkytuje záruky bezpečnosti civilnímu obyvatelstvu, nýbrž pouze modrým přilbám. Doslova se v něm praví toto: "Členské státy OSN, jednotlivě či prostřednictvím regionálních organizací nebo dohod, mohou v bezpečných zónách a jejich okolí použít všechny nezbytné prostředky, včetně nasazení leteckých sil, na podporu UNPROFOR při plnění jeho mandátu."Tato klíčová věta opravňuje letecké zásahy Severoatlantické aliance - na žádost OSN - v bezpečných zónách, ale postižené místní obyvatele přímo nechrání. Bosenští Srbové tak mohou bez následků útočit tam, kde neohrozí modré přilby. Naproti tomu Muslimům,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
