Oživení jednou přijít musí
Proč klesá hrubý domácí produkt české ekonomiky
Česká republika se ve srovnání s ostatními bývalými komunistickými státy a sousedy může pochlubit některými až překvapivě úspěšnými makroekonomickými daty. Především relativně nízkou mírou inflace (letos zhruba 16%) a vyrovnaným či dokonce přebytkovým státním rozpočtem, uspokojivým vývojem platební bilance a slušnou výškou devizových rezerv. V jednom ohledu ovšem zaostává, i když - a to je třeba zdůraznit - pouze za Polskem. Jde o nástup ekonomického oživení a hospodářského růstu. Tato skutečnost se markantně projevila před několika týdny. Polská vláda totiž uveřejnila statistická data za první polovinu letošního roku, která jsou v jednom ohledu až překvapivě úspěšná. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl v meziročním období o 3,9% a výroba se pozvedla o 9,4%.Některé komentáře západního tisku jdou dokonce tak daleko, že srovnávají tato čísla s dramatickým hospodářským růstem ve východní a jihovýchodní Asii. Nejoptimističtější odhady na začátku roku totiž hovořily o 2,5–3% růstu HDP a růstu výroby okolo 5%. Přestože málokdo z komentátorů opomene v polském případě zdůraznit i negativní skutečnosti (vysoká inflace 35%, obrovský schodek v rozpočtu, vysoký státní dluh a politickou nestabilitu), jen těžko se lze ubránit nepříjemnému pocitu: ministr Kočárník před třemi týdny prohlásil, že v ČR letos vzroste HDP sotva o 1% a že s oživením můžeme počítat v příštím roce.
Síla trhu
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
