Divoký západ sociálních sítí končí. Manažery čekají pokuty za obsah

Technologické společnosti jako Facebook, Google, Instagram nebo Snapchat nejsou žádní beránci. Běžně se tváří jako jakési neutrální “nástěnky” (platformy) na které různí uživatelé nezávisle věší svůj vlastní materiál; někdy zajímavý, jindy zcela odporný. Gigantické i menší firmy s tím prý nemají nic společného, jenom nabízejí prostor, a ještě navíc zadarmo. Což je samozřejmě nesmysl, právě výbušný materiál v podobě konspiračních teorií, nenávistných sdělení, lží a manipulací, násilí nebo pornografie dokonale zapadá do způsobu, jakým se zmíněné formy živí.

Nic neudrží uživatele přilepené k obrazovkám počítačů a telefonů tak jako zmíněný, emoce budící materiál. Technologické firmy mají zatím pramalý zájem se informačního bahna zbavit, naopak: čím více času jejich uživatelé stráví s aplikacemi, tím více informací o nich dokážou firmy vytěžit a prodat marketingovým firmám, svým skutečným zákazníkům (více o podnikatelském modelu tzv “dohlížecího kapitalismu“ v Respektu 12/2019).

Nicméně doba, kterou mnozí označují za jakýsi nedospělý “divoký Západ” internetu a která umožnila vznik obrovských monopolních společností, se zjevně chýlí ke konci. Poslední příklad utahování šroubů předvádějí v těchto dnech Britové, kteří zjevně dělají i něco jiného, než řeší brexit. Jejich nový návrh regulací, který teď prochází dvanáctitýdenní konzultační lhůtou, patří k tomu nejpřísnějšímu, co se zatím objevilo.

Podle Britů by firmy měly podléhat legislativní “povinnosti péče správného hospodáře” (duty of care), jež jim připisuje povinnost zajistit, aby uživatelé nebyli nabízeným obsahem nijak poškozeni. Napříště tedy žádná nástěnka, na kterou si každý pověsí, co chce - “nástěnkář”, jako třeba Facebook, bude přímo odpovědný zas to, co se na jím nabízeném prostoru nachází. Pokud to regulátor, na jehož provoz mimochodem budou podle návrhu muset firmy samy přispívat, shledá závadným, následují tvrdé postihy.

Především odpovědnost za závadný obsah mohou nést sami manažeři firem, jinými slovy nenávistné protiimigrační výlevy xenofobů z Manchesteru může odskákat dobře placený manažer v Silicon Valley. Pokuty firmám mohou dosahovat až čtyř procent jejich ročního obratu - v případě Facebook tedy dvě miliardy dolarů, u Googlu je to 4,8 miliardy. Britové mohou také úplně zablokovat provinilé aplikace na svém území, byť to je považováno za krajní řešení. Slabší variantou je možnost odstranit provinilé aplikace z nabídek internetových prohledávačů nebo app-shopů, takže se k nim uživatelé nedostanou. Přehledný výčet opatření najdete třeba v textu deníku The Telegraph.

Legislativa je samozřejmě ve stádiu zrodu, o ledasčem je možné diskutovat, ale proměna atmosféry ale zjevná. Vysoce postavený vládní představitel na Novém Zélandu ostatně právě v uplynulých dnech nazval Facebook kvůli jeho přístupu k extrémnímu obsahu “morálně zbankrotovaným patologickým lhářem”, který cynicky přihlíží podpoře “genocidy v Barmě a podrývání demokratických institucí ze strany cizích mocností”.

Deník Financial Times, kterému navrhovaná opatření zjevně také nejsou úplně proti srsti, zase ukazuje přehlednou tabulku opatření, s jejichž pomocí se jednotlivé státy nebo Evropská unie snaží postupně přistřihovat křídla technologických firem. Austrálie už dnes po teroristickém útoku proti mešitě na Novém Zélandu přenášeném v přímém přenosu na stránkách Facebooku hrozí vrcholným manažerům firem vězením a přešlapy mohou firmy přijít na 10 procent jejich globálního obratu.

Divoký západ zjevně pomalu končí. Očekávejte mimo jiné zesílené nářky extrémistů na téma “omezování svobody slova” - v praxi ničím neomezené příležitosti šířit lži a zasévat strach a nenávist.