Ostravská huť Guptovi snáší zlatá vejce a my je teď chceme zastavit

Před bránou ocelárny Liberty Ostrava stojí ve středu odpoledne několik stovek dělníků, v rukou drží transparenty a odborářské vlajky a z reproduktorů umístěných na korbě nákladního auta se éterem nese řízná kytarová hudba. Před vjezdem do největší české ocelárny už za chvíli začne největší protest dělníků za poslední roky. Svolali ho tamní odboráři v reakci na to, že indický majitel firmy Sanjeev Gupta z továrny minulý týden vyvedl nevyužité emisní povolenky, které si v Ostravě roky šetřili a z jejichž prodeje chtěli huť modernizovat. Zaměstnanci se bojí, že skupina Liberty Steel Group chce cenné povolenky v hodnotě jedné miliardy přesunout z prosperujícího ostravského podniku do své ocelárny v rumunském Galati, které emisní povolenky naopak chybí. Když přitom globální ocelářský magnát Gupta před dvěma lety  ostravskou huť kupoval od jiné globální skupiny Arcelor Mittal, slíbil, že povolenky zůstanou v Ostravě a zisk z jejich prodeje investuje do místní huti – a tento svůj slib zopakoval premiérovi a dalším členům vlády.

„Povolenky jsme chránili před Mittalem pro naši huť, nechceme, aby byly použity na sanování Guptova byznysu někde jinde,“ říká z korby vedoucí místních odborářů Petr Slanina. „Chceme, aby tato huť měla budoucnost, pak ji budou mít i její zaměstnanci a bude ji mít i tento kraj,“ pokračuje a přítomní tleskají. Nad továrnou se mezitím stahují mračna, z nichž začne padat studený déšť, ale na nákladním vozu se i tak střídají další mluvčí: šéf největšího českého odborového svazu Josef Středula a také ministr kultury a ostravský rodák Lubomír Zaorálek. Ten zahájí vystoupení emotivní vzpomínkou, že jeho otec ve zdejší huti pracoval celý život, a poté demonstrujícím oznámí důležitou informaci ze středečního rána, podle které se možná blíží řešení aktuální krize. Ministr průmyslu Karel Havlíček před demonstrací vládu informoval, že z jedné miliardy korun utržené prodejem vyvedených povolenek už bylo 60 procent převedeno zpátky na účet Liberty Ostrava a zbylých 40 má být převedeno do pátku.

„My si pohlídáme, aby tam těch zbylých 40 procent došlo,“ slibuje Zaorálek a dodává, že pokud bude podnikatel Gupta dál porušovat sliby, stát do situace razantně vstoupí - neuvádí však, co přesně tím myslí. Demonstrace trvá asi hodinu, a když domluví poslední řečník, dělníci se kvůli hustému dešti rychle rozejdou. Z vyjádření politiků by se mohlo zdát, že akutní krize mezi zaměstnanci a majitelem je zažehnaná a peníze z povolenek se vracejí zpátky do Ostravy, ale šéf odborů Slanina tvrdí opak. Podle něho krize rozhodně nekončí. „Je tady krize důvěry,“ říká. Ačkoli Gupta podle nových informací zákon nejspíš neporušil, podle Slaniny ztratil důvěru místních lidí. Ta se podle něho vrátí až tehdy, když majitel peníze začne investovat do firmy. Do té doby budou zaměstnanci bojkotovat a zpomalovat výrobu všemi legálními prostředky. „Ostravská huť je momentálně firmou, která panu Guptovi snáší zlatá vejce a my ta vejce chceme zastavit,“ říká Slanina.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček oznámil, že přibližně miliarda korun z prodeje emisních povolenek, které společnost Liberty Steel Group na konci minulého týdne vyvedla ze své ostravské huti, se už ze 60 procent vrátila na účet Liberty Ostrava a zbylá čtvrtina by měla na účty dojít v následujících dnech. Zdá se tedy, že peníze nakonec zůstanou v Ostravě. Vyřešila se tím tedy celá krize?

Ta krize v žádném případě vyřešená není. Nemůže se vyřešit, aniž bychom věděli, co se bude dít dál. Říkají nám, že peníze se vracejí, ale my nevíme, jestli těm slovům můžeme věřit. Protože pan Gupta předtím nám, premiérovi i české vládě sliboval, že povolenky z Ostravy nevyvede - a stejně to udělal. Je tady krize důvěry.

Pokud ale sto procent peněz z prodeje povolenek přistane zpět na účtech Liberty Ostrava, tak ta bitva aspoň na čas skončí. Nebo ne?

Ta bitva určitě neskončí. My jsme v první řadě nechtěli, aby se emisní povolenky z Ostravy vůbec přeměnily na peníze, protože asi sledujete, jak to u pana Gupty probíhá s penězi. Ty se snadno přesouvají z jednoho jeho podniku na světě do druhého - a ty pohyby je těžké sledovat.

Ostravský podnik si nevyužité povolenky šetřil ještě z časů předchozího majitele, společnosti Arcelor Mittal, a peníze z jejich prodeje chtěl použít k modernizaci firmy. Pan Gupta při nákupu firmy před dvěma lety slíbil, že povolenky z továrny nevyvede, nyní však slib porušil a vyvedl je. Chápu, že tím ztratil vaší důvěru - ale porušil zákon?

Oni obešli dozorčí radu a schválili vyvedení za pomoci valné hromady, což je v souladu se zákonem. Porušili ale morální slib, který dali jak vládě, tak nám na minulé dozorčí radě. Tam nám slíbili, že povolenky bez toho, aby byla informovaná dozorčí rada, prodány nebudou.

Až dosud kolovala v médiích informace, že firma porušila zákon, protože vyvedení povolenek musí schválit dozorčí rada. Zákon tedy - zdá se - neporušili.

My jsme se tuto informaci o valné hromadě dozvěděli neoficiální cestou před zhruba třemi hodinami. Zákon tedy neporušili, oni ho obešli.

To vás ale staví do nepříjemné vyjednávací situace: když nebyl porušen zákon, lze argumentovat, že se svým majetkem si může majitel nakládat podle svého, byť to není morální a v zájmu zaměstnanců…

… ale my jim ale teď nemáme důvod vůbec věřit.

Jaké ovšem na majitele máte páky? Kromě toho, že vás podporují politici jako ministr Lubomír Zaorálek, který sem přijel, nebo Andrej Babiš, který tu byl v minulosti - a kteří mohou firmě komplikovat život finančními kontrolami a podobně.

Ostravská huť je momentálně firmou, která panu Guptovi snáší zlatá vejce a my ta vejce chceme zastavit. A na to páky máme. Jedinou naší legální možností je začít striktně dodržovat pracovní předpisy. Třeba když chybí pracovník na přesčas, směna není kompletní a nepracuje se – i když se tím odstaví celá trať. Anebo se striktně používají jen nepoškozené nástroje, a když je nějaký nástroj třeba jen trochu poničený, tak dělník pracovat přestane. Víme, kde zasáhnout, aby se výroba zpomalila.

Kdy k tomu zpomalování přistoupíte?

Už to částečně děláme. Nyní jsme tady na mítinku dali signál zaměstnancům, že to můžou dělat, aby neměli obavu. Jsme v tom společně.

Dá se vyjádřit, o kolik se tím už povedlo výrobu zpomalit?

To zatím nejde říci, ale třeba na jedné trati, kde jsou dvě linky, jede jenom jedna a druhá není obsazená.

Proč raději nestávkujete? To by bylo efektivnější.

Stávkovat můžeme jen z důvodu kolektivního vyjednávání o platech, což tato situace není.

Do kdy bude vámi popsaný bojkot práce trvat?

Dokud nebudeme vědět, že peníze, které fabrika vydělává, zůstanou tady. Až tehdy budeme spokojení.

Jak se to dozvíte? Budete čekat na nějakou smlouvu, v níž se majitel zaváže investovat?

Smlouva ne, papír snese všechno. Chceme vidět činy. Aby fabrika přežila, potřebuje novou ocelárnu. Teď na ni probíhá výběrové řízení. Dokážu si představit, že až třeba miliarda z povolenek skončí u firmy, která tady pak bude stavět, bude to pro mě signál důvěry, že se bude investovat. Že to majitel myslí vážně a peníze se neztratí někde ve světě.

Stále mi ale není jasné, kdy tedy krize skončí? To čekání může trvat měsíce.

Může. My samozřejmě nechceme být v tomhle stavu trvale. Ale musíme vidět kroky, které povedou k modernizaci.

Nebojíte se, že když továrna zpomalí, nebude tak zisková, jako byla doteď, a tím ocelárnu uvedete do finanční nejistoty?

Ať ji majitel prodá. Ideální řešení by bylo, že by ji koupil stát a udělal novou privatizaci s jasnými podmínkami. Ne takovou, jakou udělal v roce 2003.

Co na ní bylo špatného?

Nebyly tam žádné podmínky, že majitel musí investovat. To by tam muselo být. Známe příklady z Německa, kde jsou významné podniky brány jako strategické a je tam povinnost, že zaměstnanci mají v dozorčí radě 50 procent hlasů.

Kolik by měl investovat?

To teď přesně nevíme, je to číslo, které by se dojednalo. Ale jsou tu i jiné možnosti, o jedné mluvil Josef Středula. Mohla by tady být spoluúčast státu. Stát může mít podíl v ocelárně, stejně jako má v ČEZ. Ale chce to privatizaci, kdy bude jasné, že majiteli jde o budoucnost firmy. A ne, že zase přijde někdo s jediným cílem - vytáhnout prachy a nechat tady spálenou zemi. Pan Mittal vytáhnul 47 miliard na dividendách. Myslíme, že tu samou částku si pak vytáhl i jiným způsobem, ale to se špatně dokazuje. Bavíme se o tom, že tady za 15 let odešlo sto miliard.

Na co přesně byly určené peníze z prodeje povolenek předtím, než byly vyvedeny?

Nová ocelárna, kde by měla být postavená hybridní pec. Zpracovává více šrotu, což znamená, že nebude potřeba tak masivní prvovýroba, jako je dneska ve vysoké peci.

Celá továrna má asi šest tisíc zaměstnanců. Jak velkou podporu mezi nimi máte?

Dneska pršelo a bylo chladno, ale i tak jste viděl, že tady byly stovky lidí. Vidí, co se děje, podporu máme. Mají obavu, co se stane.

Každý zaměstnanec továrny má příští týden dostat bonus k platu k 70. narozeninám továrny 13 tisíc korun čistého. Je to něco, co se dlouho dopředu plánovalo, nebo je to podle vás snaha uklidnit tuto krizi?

Je to reakce na krizi. My jako odbory jsme i vyjednavači kolektivní smlouvy a před dvěma měsíci jsme dostali od firmy nabídku, že pokud nebudeme protestovat proti půjčení tří milionů emisních povolenek do rumunské ocelárny Liberty Galati, dostanou zaměstnanci odměnu tři tisíce korun. To jsme tehdy odmítli. Říkali jsme, že nechceme spojovat mzdové vyjednávání s budoucností hutě. Před měsícem jsme dostali další nabídku, že každý zaměstnanec dostane 500 euro, pokud nám nebude vadit, že se vyvede 2,5 milionu povolenek. Zopakovali jsme to samé. Výsledek je, že vyvedli milion povolenek, aniž s námi o tom jednali, a ty peníze zaměstnancům vyplatili.