Elektronická evidence tržeb se odsouvá

Dvacet, padesát, jedenasedmdesát. Takto se vyvíjela čísla o počtu mrtvých běženců v nákladním voze, který byl ve čtvrtek nalezen odstavený u silnice na východě Rakouska, nedaleko hranic s Maďarskem. Podle rakouského listu Kronen Zeitung policie vynášela těla mrtvých lidí z vozu celou noc. Napočítala jich celkem 71, údajně šlo o muže, ženy i děti, nejpravděpodobněji z Blízkého východu. Předpokládá se, že uprchlíci se v chladírenském voze udusili. Po řidiči, který uprchl, se pátrá, a zatím tak není jasné, co se v autě odehrálo. Podle rakouského listu je ale jisté, že se lidé zoufale pokoušeli před smrtí z vozu dostat.

Ve vazbě v Maďarsku jsou čtyři lidé - tři Bulhaři a Afghánec. Podle policistů by mohli být všichni součástí větší maďarsko-bulharské sítě pašeráků. Auto s hrůzným nákladem mělo maďarské poznávací značky, které byly údajně registrované na muže z Rumunska. Shodou krutých náhod ovšem zvenku auto zůstalo polepeno reklamou na kuřecí maso od dřívějšího majitele, slovenské masné společnosti ze skupiny Agrofert. Firma auto prodala již před několika lety.

Ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová vyzvala k větší solidaritě mezi členskými státy Evropské unie při řešení uprchlické otázky, především pak ke spravedlivému přerozdělení žadatelů o azyl. Rovněž řekla, že by uvítala vytvoření záchytných center OSN v krizových oblastech a u vnějších hranic EU.

Tragédii v Rakousku doplnila další zpráva, která o smrti uprchlíků přišla z Libye. Počet možných obětí z potopené lodi u libyjského přístavního města Zuára byl nejprve podle agentury AFP zhruba deset z celkem 200 lidí na palubě. Britský server BBC ale uvedl, že mrtvých mohou být stovky. Potopené lodě byly dvě. První měla mít na palubě 50 lidí, druhá 400. Libyjské úřady zatím oznámily, že zachráněných jsou asi dvě stovky. Běženci na palubě lodi pocházeli podle Reuters ze subsaharské Afriky, Pákistánu, Sýrie, Maroka a Bangladéše. Záchranné práce dosud pokračují.

Podle údajů OSN letos při snaze přeplout moře do Evropy zahynulo již téměř 2400 uprchlíků, zatímco za celý loňský rok to bylo 3279. Situací kolem uprchlíků se bude zabývat i tuzemské ministerstvo vnitra. Nejde ovšem o to, že by se měla řešit konkrétní pomoc těmto lidem v zoufalé situaci. Ministr vnitra Milan Chovanec se sejde se zástupci bezpečnostních složek, aby projednali opatření týkající se možného přílivu migrantů. Zatím sice podle mluvčí resortu není jasné, jakou trasu uprchlíci zvolí, zda vůbec a v jakém počtu půjdou dál přes Českou republiku. Ministerstvo a „bezpečnostní složky“ jsou prý ale připraveny…

Většina uprchlíků se snaží z východu dostat přes Rakousko nebo Česko do Německa. To počítá letos s přijetím  800 tisíc běženců. Česko setrvává na přijetí 1500 lidí do konce roku 2017. Premiér Bohuslav Sobotka na tragédii udušených uprchlíků v dodávce reagoval, že lituje jejich životů. Evropa podle něj musí hledat účinnější cestu, jak zastavit válečné konflikty, které migrační vlnu vyvolaly, chránit vnější hranice a pomoci těm, kdo se nemají kam vrátit, a skutečně pomoc potřebují.

Pořád ovšem chybí odpověď jak to všechno udělat. Jistou naději, že jednání někam pokročí a běženci dostanou pomocnou ruku, nabízí Německo. „Jsme samozřejmě všichni hrůznou zprávou otřeseni," reagovala kancléřka Angela Merkelová na smrt v chladírenské dodávce. „Připomíná nám to, že musíme problém přistěhovalectví vyřešit rychle a v evropském duchu, to znamená v solidárním duchu,“ dodala.  EU má podle ní povinnost napomoci k míru tam, kde se válčí, a musí se postarat o ty, jejichž životy jsou v ohrožení. „Evropa jako bohatý kontinent je podle mého pevného přesvědčení v takovém stavu, aby to zvládla,“ řekla kancléřka.

Od chvíle, kdy evropská komisařka pro ochranu hospodářské soutěže odeslala v polovině dubna společnosti Google obvinění, že její produkt srovnávající nákupní nabídky známý jako Google Shopping porušuje evropská antimonopolní pravidla, bylo jasné, že firma se rozhodně pustí do boje. A to se také stalo, píše The Economist. Ve stanovisku, které Google jako odpověď poslal komisi ve čtvrtek (a měl tak dvojnásobek času na vyjádření, než je běžné), si americká společnost nebere servítky. „Věříme, že předběžné závěry komise mají chybné faktické, právní i ekonomické základy,“ napsal Kent Walker, hlavní zástupce Google.

Americký gigant tak podle očekávání smetl obvinění komise, že ve výsledcích internetového vyhledávání systematicky zvýhodňuje vlastní produkt umožňující srovnávání nákupních nabídek. Služba podle firmy přináší výhody spotřebitelům i podnikům, aniž by nezákonně deformovala trh. Google napsal, že není pravda to, co tvrdí komise – tedy že by její služba ničila konkurenci. Je to prý spíš naopak.

Podle Googlu lze doložit, že využití jiných webů srovnávajících ceny za poslední dekádu vzrostlo o 227 procent. Komise podle firmy také prý nepochopila, jak funguje trh. Odpověď Googlu má celkem 150 stran, na kterých firma argumenty a výhrady komise podle svého  názoru vyvrací.

Vyšetřování Google bylo spuštěno právě poté, co na jeho praktiky žehraly konkurenční platformy pro cenové srovnávání zboží. Na praktiky Googlu si tak stěžovala například lobbistická skupina FairSearch Europe, která zastupuje mimo jiné americkou firmu Microsoft. FairSearch Europe již v reakci na odpověď Google uvedla, že jeho obhajoba neobsahuje nic, co by změnilo její názor.

Mluvčí Evropské komise Ricardo Cardoso potvrdil, že komise vyjádření Googlu obdržela. „Pozorně reakci Googlu zvážíme, než rozhodneme o dalším postupu. Nechci předjímat konečný výsledek vyšetřování,“ řekl. Komise může v případě porušování antimonopolních pravidel vyměřit firmám pokutu ve výši až deseti procent jejich celosvětových tržeb. Google v loňském roce utržil 66 miliard dolarů, pokuta by tak v jeho případě mohla teoreticky činit až 6,6 miliardy dolarů (téměř 160 miliard Kč).

Zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou chce vláda potlačit šedou ekonomiku, se o další tři měsíce odkládá. Zákon o tom, že restaurace a poté i obchody si budou muset pořídit on-line připojení na finanční úřady, kam budou hlásit všechny své tržby a budou tak pod větší daňovou kontrolou, měl původně začít platit od dubna příštího roku. Koaliční rada se ale dohodla, že náběh bude nejdříve od poloviny roku.

Zákon o EET vyvolal velký odpor jak u některých podnikatelů, tak hlavně u opozice. Výhrady k němu má ale i vládní KDU-ČSL. Stále tak nebyl schválen ve Sněmovně. Posunutí platnosti zákona navrhlo ministerstvo financí, jehož šéf Andrej Babiš je přitom velkým zastáncem tohoto opatření: slibuje si od něj příliv dalších desítek miliard daní do státní kasy. Finance tvrdí, že důvodem potřebného oddálení platnosti normy jsou „eskalující útoky ze strany opozice“. Faktem je, že není jasné, co se ve sněmovně při projednávání zákona bude dít.

TOP 09 a ODS už avizovaly, že chtějí jednání o zákoně blokovat. Zavedení on-line pokladen je tak pravděpodobné nereálné zvládnout tak, aby mohly u zhruba 60 tisíc restauratérů od dubna fungovat. O čtvrtletí později se měly navíc k této nové povinnosti přidat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 tisíc podnikatelů. Doprovodné zákony k návrhu mají zároveň podnikatelům ulevit, například snížit sazby DPH za stravovací služby z 21 na 15 procent a umožnit jednorázovou slevu 5 tisíc korun z daní na pořízení pokladny.

Rusko pokračuje v likvidaci západních potravin dovážených do země. Za své tak vzalo v minulých dnech například 1,5 tuny potravin přivezených pro závodní tým vozů BMW, který se účastnil akce v Moskvě. List The Guardian napsal s odvoláním na ruskou agenturu Tass, že likvidace tohoto jídla byla součástí pálení a ničení zahraničních potravin buldozery jako odveta za evropské sankce kvůli postupu Ruska na Ukrajině. Oficiálně ruské úřady tvrdí, že při dovozu jídla byly porušeny hygienické předpisy. Spálené jídlo bylo dodáno pro team BMW, který se účastní série závodů zvaných DTM. Moskevská část začíná v pátek. Program ničení jídla zahájilo Rusko v srpnu. V zemi, kde roste chudoba, to mnoho lidí pobouřilo.

Video: Reportáž ze serveru Aeon. Čtrnáctiletá dívky z turecké menšiny žijící v Makedonii chycená mezi dvěma světy: tradicemi a budoucností podle vlastní volby.

Kulturní tip: Klepání na nebeskou bránu. ČT2 28.8.2015  21:50. Dva muži, kteří umírají na rakovinu, se rozhodnou, že si „osladí“ a „opepří“ poslední dny, které jim zbývají, cestou k moři. Snímek inspirovaný tvorbou Quentina Tarantina a plný filmových odkazů. Navzdory četným přestřelkám a honičkám tu ovšem není ani kapka krve a ani jeden zavražděný, i když smrt obchází blízko.