0:00
0:00
Audit Jana Macháčka9. 1. 20152 minuty

Soros by si měl vzpomenout, jak zasypával miliardami Rusko

Řecko dostane další pomoc, jen když dodrží všechny podmnínky záchranného programu

Zrození Ukrajiny a ruská agrese nejsou jen dočasné šoky, ale historické události.
Autor: Globe Media /  Reuters

Leonid Beršidskij na Reuters píše o Sorosově záchranném plánu pro Ukrajinu. Americký finančník a filantrop vyzval Evropu, aby dala dohromady plán ve výši 50 miliard dolarů na záchranu Ukrajiny.

Soros argumentuje tím, že Evropská unie a Západ všeobecně se mýlí, když považují Ukrajinu za „jenom další národ v řadě, který potřebuje finanční pomoc“. Tato perspektiva se podle Sorose bude muset změnit. Zrození Ukrajiny a ruská agrese nejsou jen dočasné šoky, ale historické události.

Podle Beršidského však ekonomický reformní program ukrajinské vlády nepředstavuje žádný velký třesk -  jde o opatrný, zmatený a spíše gradualistický přístup. Podle Beršidského je finanční pomoc Ukrajině dostatečná a Soros by si měl vzpomenout na to, jak zasypával v devadesátých letech miliardami Rusko, které se nakonec stejně odvrátilo od konceptu prozápadní otevřené společnosti.

EU prostě s žádnou velkou pomocí Ukrajině nepočítá. Bude teď patrně muset odpustit Řecku další část dluhu a Mezinárodní měnový fond má stejně striktní podmínky, které Ukrajina musí dodržet.

Evropská centrální banka (ECB) jasně vzkázala Řecku, že další přístup řeckých bank k financování ze strany ECB záleží na tom, zda bude Řecko pokračovat po volbách v plnění všech podmínek záchranného programu. ECB bude pokračovat v programu, pouze zůstanou-li v něm i další účastníci tzv. trojky, EFSF (provizorní záchranný val) a MMF.

Heike Göbelová vysvětluje ve Frankfurter Allgemeine Zeitung dilema německých politiků. Když zůstanou věřitelé vůči Řecku tvrdí, budou muset počítat s rizikem řeckého odchodu z eurozóny včetně neodhadnutelné možnosti šíření nákazy. Když naopak věřitelé připustí rozložení splátek řeckého dluhu na více než třicet let, naženou německé voliče do rukou populistické a protievropské AfD.

Je velmi pravděpodobné, že ECB rozhodne 22. ledna o programu kvantitativního uvolnění (QE). Marius Zaharia na Reuters tvrdí, že jsou tři možnosti: neomezené QE, omezené, kdy jednotlivé centrální banky eurosystému nakupují jen své vlastní dluhopisy, a nakonec nákup pouze těch dluhopisů, které mají rating AAA.

Druhá a třetí možnost mohou být kontraproduktivní. Proč by měli soukromí věřitelé nakupovat dluhopisy třeba Portugalska či Španělska, když je nechce kupovat ani ECB?


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].