Vyjasnění podmínek interrupcí pro Polky se opět odkládá

Situace polských žen, které po zpřísnění domácí potratové legislativy přijíždějí na interrupce do Česka, zůstává dál nejasná. A ještě nějakou dobu bude. Pod stůl totiž spadla novela zákona, která měla věc konečně vyjasnit.

Jak už Respekt několikrát za poslední rok informoval, kolem umělého přerušení těhotenství pro občanky cizích zemí existují právní zmatky. Podle platného zákona z roku 1986 lze zákrok cizinkám provést pouze tehdy, pokud mají na českém území trvalý pobyt. K tomuto výkladu se kloní třeba Česká lékařská komora (ČLK), která navíc varuje zdravotnická zařízení, že pokud toto doporučení neposlechnou, ocitají se v „možném právním riziku“. Tím myslí hrozbu žalob, byť žádný soudní spor tohoto typu se dosud nekonal, takže varování je teoretické.

Jiný pohled zastává ministerstvo zdravotnictví, experti na zdravotnické a evropské právo nebo ombudsman Stanislav Křeček. Podle nich se mají zdravotníci řídit vyhláškou, která archaickou normu doplnila a udělovala výjimku cizinkám, jež mají „povolení k pobytu pro cizince podle zvláštních předpisů, popřípadě mezistátních dohod“.

Touto mezistátní dohodou je i Smlouva o fungování Evropské unie, která upravuje podmínky, za kterých mohou občané EU v členských státech pobývat. Roli hraje také evropská směrnice o přeshraniční zdravotní péči, jež garantuje „zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti“. Jinými slovy - členství v EU a evropské předpisy Polkám i jiným občankám Unie zaručují stejné právo na umělé přerušení těhotenství, jako mají Češky. Podle ombudsmana je navíc “vysoce nepravděpodobné”, že by zdravotníkům hrozil postih, jak tvrdí ČLK.

Postoje ministerstva, ombudsmana ani právních expertů ovšem nejsou právně závazné. Podle šéfa ČLK Milana Kubka se komora pouze snaží zabránit tomu, aby za nejasnou právní situaci nesli náklady lékaři. S odvoláním na ČLK tak některá zdravotnická zařízení - velké pražské nemocnice jako třeba Bulovka i řada regionálních nemocnic u hranic s Polskem, kupříkladu náchodská - interrupce Polkám dál neposkytují.

Narušení nebude

Všichni zmiňovaní se nicméně shodli, že jasno by do této situace mohla vnést novela zmiňovaného zákona z roku 1986. Normu předložil loni v únoru senátní klub SEN 21 a Pirátů, k nimž se jako další předkladatel přidal člen zdravotnického výboru Ondřej Šimetka z klubu ODS a TOP09. Kromě úpravy zastaralých termínů (v zákoně je stále požadavek, aby se lidé prokazovali průkazy vystavenými Sborem národní bezpečnosti atd.) obsahoval jednoduché řešení - škrt paragrafu zakazujícího interrupce cizinkám, které se zdržují na českém území přechodně, a to jak ze zemí EU, tak ženám z mimounijních států.

Zákon však od počátku provázel nesouhlas. Předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Šárka Jelínková se jménem klubu normu při prvním projednání nejprve pokoušela vyřadit ze schůze - a když neuspěla, navrhla ji zamítnout.

Kvůli zákonu se pak na české ministerstvo zdravotnictví loni v březnu obrátil dopisem polský chargé d’affaires Antoni Wrega. Diplomat v něm sice ujišťuje o respektu polské vlády k české suverenitě a legislativnímu procesu místního parlamentu, ale zároveň varuje, že přijetí zákona povede k rozkvětu  potratové turistiky v Česku, umožní polským občankám porušovat zákony vlastní země a rovněž naruší česko-polské vztahy.

„Vnímáme proto z hlediska česko-polských vztahů jako nešťastné, pokud jsou legislativní návrhy na legalizaci komerční potratové turistiky otevřeně zdůvodňovány záměrem obcházet polskou legislativu, jež chrání nenarozený lidský život, a pokud mají tyto návrhy polské občanky podněcovat k porušování polských zákonů,“ píše psal chargé d’affaires.

Česko-polským vztahům ovšem “narušení” z těchto důvodů nehrozí. Předkladatelé totiž návrh zákona před časem sami stáhli. Podle předsedy klubu SEN 21 a Pirátů Václava Lásky nepokládali za realistické, že by po loňských volbách, kdy do lavic Poslanecké sněmovny usedla většina poslanců z konzervativních stran, mohl v dolní komoře uspět. A nejen to, obávali se toho, před čím varovali experti zabývající se reprodukčními právy žen - tedy že do zákona prosadí svoje představy konzervativní zájmové skupiny a ve výsledku se přístup k interrupcím omezí i pro Češky.

“Složení sněmovny po volbách je takové, že naše  verze by nejen neprošla, ale reálně by hrozilo naopak zpřísnění zákona přes pozměňovací návrhy, které bychom v Senátu už nemohli přehlasovat,” vysvětluje Láska s tím, že vycházel jak z dlouhodobých postojů jednotlivých stran, tak z průzkumu aktuálních postojů.

Situace tak dál zůstává nejasná. Ministerstvo zdravotnictví, které za minulé vlády slibovalo, že letos připraví vlastní novelu zákona, nic takového nechystá. Na otázku proč mluvčí resortu Ondřej Jakob zopakoval, že stále platí zmiňovaný výklad.

Ukrajinky bez překážek

Kde se naopak nejasné právní prostředí zpřehlednilo, jsou interrupce pro Ukrajinky,  na které se v minulosti logicky nevztahovala stejná pravidla jako pro občanky Unie, a měly tudíž k zákroku ještě komplikovanější přístup. Speciální pobytová víza, která jsou uprchlicím vydávána, to však změnila.

“Omezení přístupu cizinek k interrupcím na vlastní žádost dnes slouží primárně k zamezení tzv. potratové turistiky osob ze třetích států,” píše v analýze Barbora Steinlauf, advokátka specializující se na zdravotnické právo. “Vzhledem k tomu, že v případě občanek Ukrajiny se zjevně o potratovou turistiku nejedná a jejich pobyt na území ČR není pouze přechodný, neexistuje žádná zákonná překážka, která by občankám Ukrajiny s dlouhodobým vízem v podstoupení interrupce na vlastní žádost bránila.”