0:00
0:00
Agenda20. 5. 20204 minuty

Daň za volnost. Jak si vede v boji s koronavirem mytické Švédsko

K čemu je jinde potřeba zákaz, to ve Švédsku často obstará doporučení v kombinaci s disciplínou

Letošní Velikonoce ve Švédsku; ilustrační foto
Autor: REUTERS

Švédsko to dělá jinak. Nezavedlo při zvládání koronaviru ani zdaleka tak přísná restriktivní opatření jako jiné země. V zemi zůstaly otevřené školy, restaurace, ekonomika běží dál. Strategie spočívá v dobrovolnosti a spoléhání se na zdravý rozum. Předpokládá se, že lidé budou dodržovat bezpečnou vzdálenost, že si sami naordinují karanténu, když se u nich projeví příznaky, že budou řídit radami v otázkách osobní hygieny. Všichni tudíž se zájmem sledují, jak takový přístup ve vyspělé a civilizované zemi funguje.

Daň z volnosti nepochybně platí. V tuto chvíli je úmrtnost v přepočtu na počet obyvatel právě ve Švédsku nejvyšší v Evropě (jedná se o vývoj v posledních sedm dnech). Země podle tohoto měřítka předběhla Itálii, Británii i Belgii. V absolutních číslech to není o mnoho lepší, celkově připadá ve Švédsku 363,4 mrtvých na milion obyvatel v důsledku choroby covid-19; v Česku je to pro srovnání 27,9. Zásadní rozdíl je vidět i v porovnání Švédska s okolními nordickými zeměmi. Do úterý zemřelo ve zhruba desetimiliónové zemi 3743 lidí. Dánsko, Finsko a Norsko jsou populačně zhruba poloviční, přičemž v Dánsku zemřelo 551 lidí, ve Finsku 233 a v Norsku 300. Rozdíl je vlastně tak výrazný, že zmíněné tři země zvažují uvolnění pohybu přes hranice - ovšem s výjimkou cest z a do Švédska.

Agentura Reuters uvádí, že „otevřená strategie oslabila úder, který utrpěla ekonomika, a ekonomický růst ve Švédsku zpomalil v prvním čtvrtletí mnohem méně než v Dánsku nebo Norsku“. Zatímco eurozóna se  v březnu propadla o 3,8 procenta, švédská ekonomika ztratila v tomtéž měsíci pouze 0,3 procenta. List Financial Times nicméně tvrdí, že v dlouhodobé perspektivě Švédsko pravděpodobně neunikne zásadním ekonomickým problémům zbytku Evropy.

Evropská komise skandinávské zemi věští propad na letošní rok 6,1 procenta, což je vlastně velmi podobné Česku. Švédská centrální banka je ještě pesimističtější a předpokládá ekonomický pokles 7–10 procent, přičemž  nezaměstnanost by měla dosáhnout hodnoty 9 - 10,4 procenta. Jde samozřejmě pouze o odhady, citace ze samotného Švédska je ovšem výmluvná. „Je brzy tvrdit, že se nám bude dařit lépe než ostatním. Myslíme si, že Švédsko nakonec dopadne více méně stejně jako všichni,“ říká ve zmíněném deníku Christia Nyman, jež měla dříve ve švédské centrální bance na starosti monetární politiku a dnes je hlavní ekonomkou v bance Handelsbanken. Důvodem je otevřenost Švédska, jehož ekonomika závisí na exportu strojírenských výrobků. A například Volvo muselo nakonec stejně odstavit výrobu, protože mu chyběly díly dodávané z jiných částí Evropy.

Zmíněná Christia Nyman nicméně dodává, že Švédsko má v důsledku otevřenosti tendenci schytat důsledky ekonomických krizí víc než jiné země - takže pokud tentokrát bude propad pouze průměrný, bude to vlastně úspěch, jenž půjde právě na konto menších restrikcí. Švédové prý také vyjdou z krize méně vystrašení a otřesení - život se jim nezměnil tak zásadně jako jinde. Ve Švédsku se sice o tomto postupu vede lítá debata, ale pořád má většinovou podporu. Důvěra ve vládu ani vlastní rozum nebyla otřesena, což se nedá říct o zemích, jako je Británie nebo USA. Spekuluje se také o tom, že Švédové vyjdou z krize vybaveni vyšší kolektivní imunitou, ale i to je zatím pouze nepotvrzený předpoklad.

Jedním z paradoxních důsledků švédského přístupu ke koronaviru je skutečnost, že se země stala předmětem obdivu amerických republikánů, tedy konzervativně naladěného proudu, jenž za jiných okolností líčí právě severské země jako příklady nepřijatelného „socialismu“. Na amerických ulicích se pravidelně objevují demonstrace proti restriktivním opatřením zaváděným guvernéry jednotlivých států a část protestujících na ně chodí s transparenty typu: Buďme jako Švédsko.

Americká televizní stanice NBC nicméně upozorňuje, že takový pohled je hodně sporný, protože ignoruje právě onen „socialistický“ rozměr Švédska v podobě široce dostupného kvalitního zdravotnictví a zásadní důvěry obyvatel ve vládu a její doporučení. Jinými slovy, co jinde vyžaduje zákaz, na to ve Švédsku často stačí oficiální doporučení v kombinací s disciplínou. Na verdikt je v každém případě brzy, ani Švédové nevědí, jak se situace bude vyvíjet dál.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].