Svět už zdraví Bidena, ale Trump se nevzdává a podává další žaloby

Od amerických voleb uplynul týden, pokusme se tedy o malý souhrn situace. Joe Biden je všeobecně považován za zvoleného prezidenta. Podle průzkumu zadaného agenturou Reuters si 79 procent Američanů myslí, že ve volbách zvítězil právě on. Pro Donalda Trumpa je na pováženou, že se totéž domnívá i 60 procent voličů republikánů. I když se na průzkum podíváme s jistou skepsí, jako orientační vodítko jistě postačí. Nezdá se tedy, že by v tuto chvíli byli Američané v otázce výsledků voleb rozděleni na dva zcela nesmiřitelné tábory. Lidí, kteří považují volby za dosud nerozhodnuté, je podle průzkumu pouze 13 procent.

Biden je zjevně považován za příštího amerického prezidenta také v řadách tradičních spojenců USA. Jedinými představiteli významných zemí, kteří mu zatím negratulovali k vítězství, jsou - nepřekvapivě - ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching a brazilský prezident Jair Bolsonaro. Turecký vládce Recep Tayyip Erdoğan nějakou dobu váhal, ale v úterý také zvedl telefon a Bidenovi gratuloval. Z evropské perspektivy je klíčové, že Biden velmi rychle absolvoval čtveřici telefonátů s evropskými lídry, německou kancléřkou Angelou Merkel, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Borisem Johnsonem a irským premiérem Michaelem Martinem.

Žádné poučování

Macron se v telefonátu dozvěděl, že Biden „má zájem o zásadní oživení bilaterálních a transatlantických vazeb včetně NATO“. Boris Johnson, který se v nechal celý rozesmátý v průběhu  telefonátu vyfotografovat, ovšem od Bidena kromě zdvořilostí také slyšel, že blížící se brexit nesmí v žádném případě ohrozit mírové uspořádání v Irsku. Tady stojí za připomínku, že demokraté již dříve vyhrožovali zablokováním jakékoliv příští obchodní dohody s Británií, pokud styl britského odchodu z EU povede ke vzniku tvrdé hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Johnson měl Bidena ujistit, že se tak nestane. Britská média již dříve spekulovala, že britský premiér se svým rozhodnutím o případném „tvrdém brexitu“, tedy odchodu bez dohody, čeká právě na výsledek amerických prezidentských voleb.

Na americké politické scéně je situace velmi odlišná. Představitelé republikánů stále až na výjimky (např. senátora Mitta Romneyho) považují výsledky voleb za otevřenou záležitost a hájí postoj prezidenta Donalda Trumpa, který Bidenovo vítězství odmítá uznat. Lídr republikánů v Senátu Mitch McConnel ve svém vystoupení na půdě Senátu prohlásil, že prezident Trump „se stoprocentně pohybuje v rámci svých práv, když chce prozkoumat obvinění z volebních nesrovnalostí a zvážit své právní možnosti“.

Dodal také, že nepřipustí „žádné poučování o tom, že prezident by měl okamžitě a radostně přijmout předběžné volební výsledky, jež nyní pronášejí postavy, které čtyři roky odmítaly přijmout výsledky předchozích voleb“. (Připomeňme, že Hillary Clinton přiznala porážku hned  následující ráno po volbách.)

Na úrovni Trumpovy administrativy udělil ministr spravedlnosti William Barr federálním žalobcům oprávnění prošetřovat „závažná obvinění“ o volebních nesrovnalostech před tím, než volební komise výsledky potvrdí. Muž považovaný za klíčového Trumpova spojence si nicméně dal hodně záležet na tom, aby jeho výrok nemohl být interpretován jako zpochybnění volebního výsledku. Jeho prohlášení výslovně konstatuje, že „nic z výše řečeného by nemělo být chápáno jako náznak skutečnosti, že ministerstvo (spravedlnosti) došlo k závěru, že volební nesrovnalosti ovlivnily výsledek voleb“.

Jinými slovy, republikánské špičky většinou uznávají právo prezidenta pokračovat v hledání možností, jak nepříznivý výsledek napadnout soudní cestou a veřejně ho netlačí k uznání porážky, ale zároveň se většinou nepřipojují k jeho tvrzení, že o výsledku voleb rozhodly podvody a manipulace. Jednou z výjimek je senátor Lindsey Grahams nebo ministr zahraničí Mike Pompeo, který prohlásil, že očekává „hladký přechod k druhé administrativě Donalda Trumpa“.

Trumpův tým mezitím podal proti výsledkům voleb žaloby v několika klíčových státech. V Michiganu, Georgii a Nevadě byly zatím jejich žaloby odmítnuty s tím, že neobsahují žádné důkazy. V Arizoně podání Trumpovy kampaně obsahovalo tvrzení, že volební komise záměrně vydávaly voličům v Trumpovi nakloněných okrscích fixy, které zároveň lístek zneplatnily, pokud byly použity k označení kandidáta. Toto tvrzení však již bylo vyvráceno.

Odvolávám, co jsem odvolal

V Pensylvánii se Trumpovu týmu již dříve podařilo zablokovat sčítání hlasů, jež byly doručeny v průběhu tří dnů po skončení voleb s razítkem potvrzujícím jejich odeslání nejpozději v úterý 3. listopadu. Později se okolo takto doručených hlasovacích lístků rozehrálo malé drama: jeden ze zaměstnanců pošty začal minulý týden tvrdit, že zaslechl, jak vedení pošty ve městě Erie přikazuje úředníkům obálky datovat zpětně. Místopřísežné prohlášení zaměstnance se stalo jedním z klíčových argumentů protrumpovského senátora Grahamse, který na jeho základě požádal ministerstvo spravedlnosti a FBI o zahájení vyšetřování.

Vedení pošty nicméně vystoupilo v pondělí s dalším podpisem potvrzeným prohlášením, v němž stejný zaměstnanec Richard Hopkins stvrzuje, že v předchozím prohlášení lhal a bere svá tvrzení zpět. Na případ se vrhli novináři, kterým Hopkins nebral telefon ani neodpovídal na vzkazy, načež se objevil v úterý večer na Facebooku s dalším tvrzením, v němž znovu odvolal své předchozí odvolání - tedy potvrdil svou první výpověď. Vedení pošty argumentuje, že jde dlouhodobě o problémového zaměstnance, proti kterému vedlo už několik disciplinárních řízení. Kolem případu dál panuje zmatek, příslušným úřadům, jež jsou zároveň součástí Trumpovy administrativy, ale nic nebrání v dalším vyšetřování případu.

Na celé situaci bude zřejmě rozhodující rozsah dokázaných pochybností. Je nanejvýš pravděpodobné, že ve volbách, jichž se zúčastnilo více než 150 miliónů voličů, se pod drobnohledem podaří nějaký počet nesrovnalostí odhalit. Jinou otázkou je, zda se kromě jednotlivých případů podaří prokázat systémovou manipulaci výsledky – město Erie, k němuž se vztahuje popsaný příklad, je zatím nejsilnějším argumentem zavánějícím organizovaným podvodem a má 96 tisíc obyvatel.

Ještě jinou otázkou jsou žádosti o přepočet již sečtených hlasů. V některých státech je tento proces spuštěn automaticky, pokud rozdíl výsledků obou kandidátů klesne pod určitou hranici. K přepočtu došlo ve třech případech i v minulých volbách v roce 2016, letos ho oznámila Georgie a Trumpův tým ho požaduje ve Wisconsinu. I tady je mnohé otázkou rozsahu a zkušenost z předchozích voleb naznačuje, že rozdíl mezi původním a opakovaným sečítáním se obvykle pohybuje v řádu stovek. V Georgii i Wisconsinu se přitom rozdíl v tuto chvíli pohybuje v řádu desítek tisíc hlasů.

Shrnuto a podtrženo, týden po volbách existuje ve Spojených státech i ve světě poměrně široký konsensus na tom, že budoucím americkým prezidentem bude Joe Biden. Zároveň proces sčítání hlasů není oficiálně uzavřen a republikáni nechávají „svému“ prezidentovi čas na to, aby se pokusil vývoj situace ještě zvrátit. Donald Trump a jeho tým zatím nepřišli s dramatickým zjištěním, jež by dávalo za pravdu jejich výrokům o ukradených volbách, přičemž důkazní břemeno je na jejich straně. Stále je však možné, že v následujících dnech ještě něčím zásadním překvapí.