Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Zkumavka

Inteligence je mnohem starší, než jsme si mysleli

Velikost mozku lidského předka není rozhodující, říká Lukáš Friedl, který spolupracoval s objeviteli tvora Homo naledi

Model končetiny tvora Homo naledi z 3D tiskárny • Autor: Martin Uhlíř
Model končetiny tvora Homo naledi z 3D tiskárny • Autor: Martin Uhlíř

 Nález nového druhu člověka je vždy vědecká událost. Homo naledi, objevený v roce 2013 v jeskynním systému Rising Star nedaleko jihoafrického Johannesburgu, překvapil ale hned několikrát. Třeba nezvyklou kombinací archaických a moderních znaků nebo tím, že měl mozek jen o málo větší než šimpanz, přesto nejspíš pohřbíval své mrtvé.

Znovu se mu pak dostalo pozornosti letos na jaře, kdy byly zveřejněny výsledky radiometrického datování. Ukázalo se totiž, že tento tvor, v mnohém podobný nejstarším zástupcům rodu Homo, ve skutečnosti žil docela nedávno; jako by zapomněl vyhynout. Jediným českým vědcem, který měl možnost zkoumat nalezené kosti přímo na univerzitě v Johannesburgu, je paleoantropolog Západočeské univerzity Lukáš Friedl. Rozhovor je doplněním textu o tom, jak k významnému nálezu došlo, a co všechno může ukrývat. Článek najdete v novém Respektu 25/2017 v rubrice Civilizace pod titulkem Tvor, který zapomněl vyhynout.

Do Johannesburgu k Lee Bergerovi, objeviteli Homo naledi, jste se dostal v roce 2015. Jak se vám to podařilo?

Po objevu v jeskyni Rising Star si Lee Berger dal inzerát, že hledá mladé badatele, kteří by se chtěli na výzkumu podílet. Když se později vyskytla příležitost cestu financovat z evropského projektu, napsal jsem svému školiteli, který s Bergerem spolupracoval, jestli bych se mohl také zúčastnit. Pak už to šlo poměrně snadno.

Jak k objevu vůbec došlo?

Lee Berger je placený agenturou National Geographic a má statut „explorer in resindence“, místní výzkumník. Jsou to lidé, kteří nejezdí na expedice, zůstávají na jednom místě, ale přitom dělají zajímavé objevy. Díky penězům od National Geographic si Berger najímá tým jeskyňářů a chce po nich, aby lezli na sever od Johannesburgu do všemožných děr, které najdou, a hledali jeskyně, kde by mohl být fosilní materiál. Právě takhle objevili v tamním rozsáhlém, ne zcela prozkoumaném jeskynním systému komoru s kostmi Homo naledi. Je asi 80 metrů pod zemí - a abyste se do ní dostal, musíte překonat několik velmi úzkých pasáží; na samém konci dokonce jen asi 20 cm širokou šachtičku. Tou se neprotáhne nikdo, kdo je trochu objemnější.

Paleoantropolog Západočeské univerzity Lukáš Friedl • Autor: Martin Uhlíř
Paleoantropolog Západočeské univerzity Lukáš Friedl • Autor: Martin Uhlíř

Kdo tedy prováděl vykopávky?

Bylo to šest mladých drobných žen, badatelky, které vážily méně než 50 kilogramů. Senioři kolem Bergera jsou páni kolem padesátky, mají už trošku bříška. Nikdo z nich se do komory dodnes nepodíval a asi už nepodívá: minulý měsíc byl publikován objev kostí Homo naledi z jiné síně, která je součástí stejného jeskynního komplexu, a jedno zúžení na přístupové cestě k této druhé komoře se teď jmenuje Berger’s squeeze, Bergerova štěrbina. On tam totiž uvízl, když se snažil proplazit. Museli ho tahat ven pomocí lan.

Čím je nález zvláštní?

Když začali vynášet kosti z jeskyně, vypadalo to na ranou formu rodu Homo. Zdálo se, že půjde o nález asi tak dva miliony let starý, možná o něco mladší, protože převládaly znaky, které jsou v rámci naší rodové linie primitivní. Teď díky datování víme, že Homo naledi z jeskyně Rising Star žil před pouhými asi 300 tisíci lety. Nedávný nález v úplně jiné části Afriky, v Maroku, přitom ukázal, že tehdy už zřejmě existoval nejstarší Homo sapiens.

Co to znamená pro pohled na evoluci člověka?

Příběh o tom, že nejprve žil Homo habilis, pak Homo erectus, následovaly nějaké další formy a nakonec přišel Homo sapiens, je samozřejmě krajně zjednodušený, to jsme věděli už dřív. Našich předků, kteří by se dali charakterizovat jako různé druhy, bylo mnohem víc. Teď se ale ukazuje, že jich žilo mnohem víc i v tomto mladém období, v době před asi třemi sty tisíci lety. Nevíme, co se tehdy v Africe dělo, pochází odtud z této doby strašně málo nálezů. I proto je objev Homo naledi tak důležitý - najednou máme asi 15 koster a půldruhého tisíce kostí.

Zdá se, že Homo naledi pohřbíval své mrtvé, že je tahal desítkami metrů chodeb a svítil si přitom na cestu. Přinejmenším se zatím nepodařilo vymyslet žádný jiný rozumný způsob, jak by se kosti mohly do nepřístupných podzemních síní dostat. Ne všichni vaši kolegové ale věří, že by tak primitivní tvor s mozkem o velikosti gorilího tohle dokázal. Co si o tom myslíte?

Nejsem zastáncem názoru, že chování našich předchůdců bylo dlouho primitivní, a až relativně pozdě, s moderním člověkem, se změnilo. Komplexita a inteligence je mnohem starší, než jsme si mysleli. Třeba ještě před nějakými dvaceti lety převládal názor, že nejstarší technologie výroby nástrojů, oldovanská, se začíná objevovat asi před dvěma miliony let. Pak se ale našly nové lokality a dnes víme, že to bylo před více než třemi miliony let.

Takže tvůrcem těchto nástrojů nebyl člověk?

Představa, že kamenné nástroje dokázali vyrobit jenom zástupci rodu Homo, je už opuštěná. Nezdá se, že by první lidé žili tak dávno. Před více než třemi miliony let byli kandidáty na výrobu těchto nástrojů australopitékové. A mohli je zhotovovat i později, v době, kdy rod Homo již existoval. Často se ptám svých studentů: jaká je pravděpodobnost, že najdete první výskyt nějakého jevu? Extrémně malá. Nejpravděpodobnější je, že naleznete stopy určitého chování pocházející až z doby, kdy už toto chování převládalo. Mezi tím, kdy se objeví poprvé a kdy je nejvíc rozšířené, přitom může uběhnout strašně moc času. A podobné to může být s pohřby. Dříve jsme si je neuměli představit ani u neandrtálců, dnes považujeme za samozřejmé, že neandrtálci své mrtvé pohřbívali. To už jsme někde v minulosti vzdálené 120 tisíc let.

A jiní předchůdci současného člověka?

Troufám si tvrdit, že jednou bude běžné předpokládat pohřby i u Homo erectus. Koneckonců byli to sociální tvorové, s rozvinutými vazbami mezi jedinci, žili velmi pravděpodobně podobně jako dnešní lidoopi v nějakých rodinných skupinách, existovalo tu citové pouto.

Na velikosti mozku tedy tolik nezáleží?

Jednou z hlavních výzev pro budoucnost je ukázat, že velikost mozku není hlavním faktorem. Jde spíš o to, jakou má mozek strukturu. Neříkám, že s velikostí mozku kolem pěti set centimetrů krychlových, jako měl Homo naledi, byli tito tvorové stejně inteligentní jako my, že měli jazyk, to možná třeba ne. Ale také si nemyslím, že by na tom byli kognitivně stejně jako gorily nebo šimpanzi, kterým se velikostí mozku podobají. Myslím, že byli mnohem pokročilejší.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].