Šifra mistra Tošovského

Usmívající se muž v černém obleku si tu chvíli na pódiu viditelně užívá. „Bez našeho uhlí se Češi neobejdou, to musí být každému jasné,“ říká klidným, vyrovnaným hlasem Petr Pudil a ukazuje na plátno, kam projektor promítá tabulky a grafy o české spotřebě elektřiny a tepla. „Uhlí se tu těží přes sto padesát let a najednou by se mělo přestat? Nesmysl,“ dodává šéf tuzemské největší těžařské firmy Czech Coal alias Mostecká uhelná a odpovědí je mu potlesk přítomných hostů. Pak se v sále rozbíhá diskuse o tom, jak co nejlépe využít zbývající zásoby českého uhlí.

Obrázek reprezentantů těžařského a elektrárenského komplexu v hlavní roli ve zdejší debatě o budoucnosti nabídla minulý týden pražská konference Čisté uhlí a chytré elektrické sítě. A bude k vidění čím dál častěji. Státní energetická koncepce, kterou teď představilo ministerstvo průmyslu a obchodu, jim totiž přisuzuje zásadní roli.

„Staré zdroje dosluhují a hrozí nedostatek energie. Přišel čas využít potenciál, který se v české energetice skrývá,“ říká dnes ministr průmyslu Vladimír Tošovský. Jeho návrh počítá s prolomením limitů na těžbu uhlí, obnovou těžby uranu a stavbou nových bloků jaderných elektráren. A kromě budoucího dostatku tepla a světla v něm jde i o zásadní věc „životního stylu“ Česka. Onen skrytý potenciál by se totiž měl projevit v pootočení české ekonomiky směrem k masivnímu exportu elektřiny a zbývajícího nerostného bohatství. Zároveň s těmito plány začala v českých médiích kampaň proti podpoře slunečních panelů a dalších obnovitelných zdrojů, které měly (podle koho? v čí koncepci?) uhlí a jádro postupně nahrazovat.

Nakolik Tošovského vize, která si mezi kritiky vysloužila přídomek „návrat do minulého století“, skutečně uspěje, není zatím jasné. Teď se rozbíhá zkoumání, kolik na ní Česko může vydělat a kolik ztratit.

Za tři roky bez tepla
Téměř stostránkový dokument, o kterém je řeč, vznikal na ministerstvu průmyslu posledních pár měsíců, nejde však o žádnou novinku. Proměna energetiky, související s dosluhováním starých elektráren či novými závazky na snižování emisí CO2, je téma, které se české vládě pravidelně vrací a naposledy je připomněla před rokem tzv. Pačesova komise. Expertní tým pod vedení bývalého šéfa Akademie věd ČR tehdy posuzoval možnosti české energetiky i rizika způsobená nedostatkem přírodních zdrojů a na váze jeho práci dodaly i následné výpadky v dovozu ruského plynu. Čerstvá koncepce z dílny ministra Tošovského se na Pačesovu komisi odvolává, jde ale ještě o poznání dál.

Zatímco Pačes navrhoval udržení stávající role jaderných elektráren, Tošovského plány hovoří nejen o stavbě nových reaktorů, ale i přání zpracovávat vyhořelé palivo, a přemýšlet dokonce o možnosti vytvoření regionálního centra jeho výroby. V tom všem má přitom sehrát roli dosud opomíjená varianta obnovení těžby ve starých uranových dolech. V několika lokalitách, především v Podještědí a na Českolipsku, totiž dodnes zůstala nevytěžená ložiska, o nichž se kvůli nízké ceně uranu na světových trzích až donedávna prakticky nemluvilo. Před rokem vylétla cena nahoru, a ačkoli je dnes opět zhruba čtvrtinová, obnovení těžby by se podle ministerských expertů vyplatilo.

Obdobně bychom mohli pokračovat v dalších oblastech, nejdůležitějším bodem Tošovského koncepce je ale již v úvodu zmíněná otázka uhlí a limitů na jeho těžbu. Ty si Česko stanovilo již na začátku devadesátých let, a přestože už roky těžaři usilují o jejich zrušení, žádná vláda se k tomuto kroku neodhodlala. Jen pro připomenutí, zrušení limitů znamená kromě další devastace krajiny a spalování vysoce sirnatého a tedy znečišťujícího hnědého uhlí i zbourání minimálně dvou obcí – Horního Jiřetína a Černic, které prozatím limity chrání.

Celý článek najdete v Respektu 46/09.

Na téma státní energetické koncepce, možného prolomení limitů na těžbu uhlí, obnovy těžby uranu, dostavby nových bloků jaderných elektráren, obnovitelných zdrojů i nutných úspor, můžete diskutovat 10.11. od 11.00 se senátorem Bedřichem Moldanem.Dotazy můžete pokládat již nyní.