První, nač se Petr Kajnar spolustolovníka v domácky působící restauraci ptá, jsou oblíbení literáti a hudební skladatelé. Primátor třetího největšího města a někdejší signatář Charty 77 platí v sociální demokracii za intelektuálně zaměřeného straníka, jací tu zrovna nepřevažují.
Rád cituje z velkých děl, a když si v popisu své kauzy pomáhá větou Velkého inkvizitora z Bratrů Karamazových, nepůsobí to nabubřele. Bývalý švagr místopředsedy ČSSD, dalšího stranického intelektuála Lubomíra Zaorálka, přiznává, že na podobné rozpravy v ČSSD moc parťáků nenašel.
„U soudů chci docílit toho, aby byly vymahatelné stranické stanovy, aby se musela dodržovat vnitrostranická demokracie,“ vysvětluje, „ale slíbil jsem, že se k tomu nebudu víc veřejně vyjadřovat, abych nepoškozoval stranu před volbami.“ Nedávno měl totiž ostravský primátor nejvyšší stranickou návštěvu: předseda Bohuslav Sobotka mu spolu s kolegou Zaorálkem domlouvali, aby nedělal v době předvolební kampaně rozruch a neubíral tak straně voliče.
Sobotka i Zaorálek by Kajnara na moravskoslezské kandidátní listině do sněmovny viděli rádi, jenže primátora, šéfa krajské organizace ČSSD na severu Moravy na ni nepustili sami kolegové z Ostravy, a to dokonce ani na poslední místo.
Jak nakonec dopadnou žaloby, kterými se Kajnar – jak říká – domáhá vnitrostranické demokracie, na to si musíme počkat. Už teď je ale všem přístupná zpráva, jaká pravidla mají strany pro výběr kandidátů - a na čem ztroskotal v ČSSD muž, kterým by se sociální demokracie v souboji o přízeň voličů měla podle mínění politologů i komentátorů spíše chlubit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
