Odložená renesance

Stavba třetího bloku finské atomové elektrárny Olkiluoto měla být startovním výstřelem celosvětového obratu k jaderné energii. Zdálo se, že tentokrát je vše dokonale promyšleno a nic se nemůže pokazit: dodavatel, francouzská firma Areva, se zavázala, že elektrárnu postaví za předem dohodnutou cenu. Za projekt se částečně zaručily vlády dvou evropských zemí. Finská společnost TVO, která si jaderný zdroj objednala, slíbila, že po celou dobu životnosti elektrárny bude využívat vyrobenou elektřinu a nedá přednost případnému levnějšímu zdroji. Stavba celosvětově prvního reaktoru nové generace, bezpečnějšího, účinnějšího a trvanlivějšího než reaktory generací předchozích, který má začít pracovat právě v této elektrárně, začala v roce 2005 a dokončena měla být letos v květnu.

Dnes je však na ostrově Olkiluoto v Botnickém zálivu stále jen staveniště pokryté lesem jeřábů. „Pokazilo se úplně všechno,“ konstatuje profesor Stephen Thomas, odborník na ekonomické aspekty jaderné energetiky z Greenwichské univerzity v Londýně. Den, kdy měl nový reaktor, jeden z nejvýkonnějších na světě, začít dodávat elektřinu do sítě, zůstává po čtyřech letech stavby téměř stejně vzdálen jako na začátku: poslední odhad zněl, že to bude v roce 2012, ale termín dokončení se stále posouvá. Původně měl třetí blok stát 3,2 miliardy eur, cena se však vyšplhala téměř na dvojnásobek a pořád stoupá.

První problémy se objevily při betonáži základové desky reaktoru. Finské úřady zjistily, že použitý beton je příliš porézní, a nechrání proto kovové výztuže dostatečně před korozí. Vyžádalo si to aplikaci speciální ochranné vrstvy. A v podobném duchu stavba pokračovala i nadále: nezkušení najatí pracovníci subdodavatelské firmy navrtali masivní ocelový ochranný obal reaktoru na nesprávných místech. Svary na tlakové nádobě „jaderného mamuta“ neodpovídaly normě a musely se provést znovu. Na staveništi se střídá v nepřetržitých směnách deset tisíc dělníků hovořících nejméně osmi jazyky (jak psal v květnu list New York Times), ale budoucnost projektu zůstává nejistá – spory mezi Arevou a TVO končí v nepřehledných arbitrážních řízeních.

Problém liberálních trhů
Startovní výstřel se tedy nepovedl, řada prognóz nicméně předpovídá, že jadernou energetiku čeká v příštích letech návrat na výsluní. Některé předpovědi věří v návrat atomu víc, jiné méně: Například z odhadu budoucích trendů Světové asociace jaderného průmyslu (viz www.world-nuclear.org) vyplývá, že do roku 2030 výkon světové jaderné energetiky může výrazně růst, ale jen pokud se jádro stane pro vlády absolutní prioritou. Přeloženo do běžného jazyka to znamená především finanční injekce, které by jaderným projektům usnadnily cestu k realizaci.

Další podobné předpovědi (Ministerstva energetiky USA, Mezinárodní agentury pro atomovou energii) pracují s různými scénáři budoucího vývoje, od mírného růstu až po zdvojnásobení celkového výkonu světových jaderných elektráren do roku 2030. Podle Stephena Thomase jsou však tyto předpovědi zpravidla pouhým souhrnem plánů jednotlivých zemí a vlády mají tendenci hledět na budoucnost jádra s přílišným optimismem.

Celý článek najdete v Respektu 01/10.