Události: Rektor Bek odmítl Babiše, nechce být ministrem školství
 

Události: Rektor Bek odmítl Babiše, nechce být ministrem školství

1. 11. 2017 13:25

Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně, se sešel v Poslanecké sněmovně se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Pozvání obdržel esemeskou před dvěma dny. Andrej Babiš mu ve středu na jednání poslaneckého klubu ANO nabídl post ministra školství, ale Bek odmítl. Podle něj není možné, aby nyní ve vznikající vládě zasedl.

„Mám k tomu několik důvodů. Prvním a hlavním je fakt, že můj rektorský mandát skončí až v roce 2019. Nechci z univerzity utíkat,” řekl Respektu. Jako další důvod pro nepřijetí nabídky uvedl vlastní politické preference. „Je to v rozporu s mým voličským přesvědčením. Hnutí ANO mi není politicky blízké. Sympatizuji se stranami jako Starostové a nezávislí, TOP09 a lidovci,” vysvětloval.

A jestli je reálná šance, že by někdy na post ministra školství usedl? „Musela by to být vláda, která se opírá o demokratickou většinu. Která nebude shánět hlasy u stran jako Okamurova SPD nebo u komunistů a je silně proevropská, připravená a ochotná přijmout euro,” říká Bek. Navíc si nemyslí, že menšinová vláda by měla řešit koncepční problémy českého školství; už proto, že může vydržet pár měsíců.

Zdravotnictví, TK
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek • Autor: Borgis, Profimedia

Předtím, než se Mikuláš Bek sešel s Babišem a jeho poslanci, zúčastnil se schůze rektorů. Vedení vysokých škol se zde shodlo na možném nástupci, kterého Bek Babišovi navrhl jako nejschůdnější variantu. Má se jednat o současného náměstka na ministerstvu školství Roberta Plagu, který měl doposud na starosti právě řízení vysokých škol.

„Nemůžeme si být jistí, jak dlouho tahle vláda bude trvat. Proto je důležité na tento post za takové situace dosadit člověka, který už má s resortem zkušenosti. A tím Robert Plaga je,” potvrzuje Bek. Rektoři by rádi v příští vládě vyřešili otázku střednědobého financování vysokých škol, neočekávají žádné velké  legislativní změny.

Andrej Babiš minulý týden prohlásil, že chce do menšinové vlády sehnat kromě ministrů z hnutí ANO i nepolitiky. Do tohoto scénáře rektor Masarykovy univerzity zapadá. Je uznávaný napříč akademickou obcí a pod jeho vedením dosáhla brněnská Masarykova univerzita velkého posunu. Přesto musí Babiš hledat dál. Andrea Procházková

Nejnovější události:

Šlechtová: Musíme respektovat voliče SPD

30_AGENDA_Jaros
Karla Šlechtová • Autor: Milan Jaroš

Ministryně obrany Karla Šlechtová loni na podzim mluvila o hnutí SPD Tomia Okamury jako o novodobém fašistickém hnutí. Nyní v době, kdy ANO jedná o možné toleranci vlády, mění svůj slovník na adresu SPD. „Mám pořád stejný názor, ale volilo je 538 tisíc voličů. A co musíme všichni respektovat, ať se nám to líbí, nebo ne, je postoj těch voličů,“ řekla iDNES.cz.

„Doufám, že budeme i dnes ze strany pana předsedy vlády informováni o tom, jakým způsobem se vyjednává podpora,“ uvedla ministryně obrany při příchodu na jednání vlády a poukázala na různá vyjádření dvou předních politiků ODS Alexandry Udženije a Petra Fialy na možnost spolupráce s ANO. abišovo hnutí ANO ale nyní aktuálně jedná hlavně s komunisty a s hnutím SPD, se kterým se znovu setká ve středu odpoledne. (iDnes.cz)

 

Okamura zaplatil miliony za průzkumy

Po úterním mlžení přiznal Tomio Okamura, komu jeho hnutí SPD zaplatilo 7,4 milionu korun za PR a analýzy. Peníze putovaly agentuře Play Net, která utržila jinak za tři roky v součtu jen něco málo přes milion. Vlastní ji Jan Fulín. Ten stojí i za agenturou na výzkum veřejného mínění SANEP a kontroverzním serverem prvnizpravy.cz.  Úsvit, předešlé hnutí Tomio Okamury, se rozpadlo poté, co jej jeho spolustraníci obvinili, že stranu prostřednictvím plateb za PR služby tuneloval. Nyní Okamura vysvětluje milionové platby za podobné zakázky zase jako předseda svého nového hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD).  V případě SPD téměř 4,5 milionu stálo „mediální zastoupení a poradenství PR při volbách“. A dalších 2,9 milionu podle transparentního účtu šlo na průzkumy veřejného mínění. (iDnes.cz)

Netolický: Zeman by měl spojovat

„Doufám, že si Miloš Zeman také dostatečně zanalyzuje průběh voleb, protože jestli si něco já odnáším z výsledku, tak je to to, že 2,7 milionu lidí volilo Jiřího Drahoše. To je mimochodem stejné číslo, které minule stačilo Miloši Zemanovi ke zvolení, a jemu dalo hlas 2,8 milionu voličů, což je oproti předchozím volbám o 150 tisíc víc. Nicméně se to číslo rovná Pardubicím a ještě jednomu většímu městu, takže to není žádný fatální rozdíl. Doufám, že pan prezident, kterému k výsledku samozřejmě blahopřeji, bude vnímat názorovou pluralitu a že nebude mít černobílé vidění světa "kdo nejde se mnou, jde proti mně“. Hlava státu musí spojovat a já doufám, že si alespoň toto poučení vezme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf Pardubického kraje Martin Netolický, který v minulých prezidentských volbách podpořil Miloše zemana, ale tentokrát dal najevo sympatie Jiřímu Drahošovi.

Jak Babiš vyhrožuje czexitem

Babiš údajně Junckerovi sdělil: „Českým občanům dokážu vysvětlit vše, ale systém povinných kvót nikoliv. Pokud budeme opět přehlasováni, tak to proevropské politiky a politické strany v Česku dostane do vážného nebezpečí.“ Varoval, že opětovné přehlasování může zavinit odchod Česka z unie. „Obávám se, že to může otevřít dveře populistům, kteří usilují o referendum o vystoupení z EU.“

Tak pravil premiér, který se na antiimigrační vlně vezl během sněmovní kampaně a surfuje na ní dál. Samo sebou Junckerovi neřekne, že ten postoj doma sám krmí a využívá, jen s ním hrozí. Premiér, který se ani nepokusil sestavit pořádnou vládu, předvedl se jako vládní „nemakačenko“ (slovy Václava Klause) vyhrožuje czexitem. Absurdní.

Dělá to v situaci, kdy se EU mění, sílí dohoda Francie a Německa, unie zvládla uprchlickou vlnu a řeší budoucnost. Nevíme, co mu Juncker odpověděl na tu výhrůžku, klidně však mohl říct: „No to je skvělé, to si ulevíme.“ Česko není Británie, kvůli nám se EU nezhroutí, zato my bez ní ano. (Z komentáře Martina Fendrycha)