Události: Teroristické útoky v Londýně. 6 obětí. 3 podezřelí zastřeleni.

4. 6. 2017 0:40

  • Šest lidí bylo zabito při teroristických útocích na London Bridge a Borough Market.
  • Dodávka najela do chodců, následně z ní podezřelí vyskákali a útočili. Policie říká, že na sobě měli i výbušniny.
  • Politické strany pozastavují předvolební kampaň.
 https://twitter.com/sobota_jiri/status/871259306771046400
0:40
Britská policie zasahuje v centru Londýna kvůli incidentu na Londýnském mostě. Ze silnice tam v sobotu pozdě večer údajně sjela dodávka a srazila několik chodců. (Aktuálně.cz)

https://twitter.com/hosekj/status/871128231516135424

https://twitter.com/FilipHorky/status/871134567922630657

Nejnovější události:

Lidé by mohli z daní přispívat na nezávislá média, navrhují Piráti

Rozhovor s Mikulášem Ferjenčíkem: V v České televizi jste řekl, že v České republice nemáme svobodná média. Co jste tím myslel?

Já jsem chtěl říci spíše nezávislá.

Nezávislá na kom?

Měl jsem na mysli oligarchizaci médií, kdy jsou vlastněna především bohatými podnikateli. V zastupitelstvu se nám stalo, že jeden článek nebyl napsán kvůli tlaku inzerentů jednoho deníku. Takže i odsud můj výrok pramení.

O co konkrétně šlo?

Nechci být konkrétní, protože by mohli novinářku, které se případ týkal, vyhodit.

A jak chtějí Piráti proti oligarchům v médiích bojovat?

Jeden bod z dvaceti programových priorit řeší právě tuto otázku. Chceme umožnit daňovým poplatníkům, aby přes daňové asignace dávali dva tisíce korun ročně nějakému nezávislému mediálnímu projektu.

https://video.aktualne.cz/dvtv/politici-na-nasem-autobusu-nemaji-vpolitice-co-delat-my-jsme/r~ef5e1a8e82a211e7b1a4002590604f2e/

A to by mělo vyřešit problém českých médií? Nepůjdou peníze stejně oligarchům?

Je to poměrně hodně peněz, které by se rázem do médií dostaly - a nebyly by vázány na velké majitele.

Takže lidé by sami volili, komu dají tu částku?

Přesně tak. Byly by tam i podmínky na průhlednost hospodaření. A stejně, jak je dnes zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který neumožňuje ani soukromým televizím dělat vyloženou propagandu, tak by samozřejmě musela být pravidla i pro takto podporovaná média. Ale myslím si, že situace by se každopádně zlepšila ve chvíli, kdyby bylo médium závislé na svých čtenářích - což dnes není, protože inzerenti tvoří většinu příjmů.

Nemůže naopak dojít k tomu, že nějaký názorový proud nebude zastoupen?

Ne. Dnešní příjmy médií by se jen navýšily o “povinné” příspěvky z daní, netvořily by jediné příjmy novin. Andrea Procházková

Proti korupci nejvíc chtějí bojovat Zelení a Piráti

NFPK

Nadační fond proti korupci prozkoumal programy deseti stran z hlediska toho, jak slibují v dalším volebním období bojovat proti korupci. Metodika hodnocení je celkem pečlivá, fond vybral šestnáct bodů, které jsou z pohledu odborníků důležité, aspoň pokud jde o zákony. Třeba obsazení dozorčích rad státních podniků odborníky, a nikoli politickými trafikanty, svobodný přístup k informacím, kontrolu veřejné správy, regulaci lobbingu či větší politickou nezávislost pro justiční instituce. Fond zároveň upozorňuje, že předvolební sliby nebyly v minulosti stranami příliš dodržovány. Hodnocení tedy nemusí odpovídat tomu, co budou strany skutečně prosazovat. Nicméně z šestnácti možných bodů (reprezentují šestnáct důležitých zákonných protikorupčních  opatření) získali nejvíc Pirátská strana a Strana zelených - jedenáct a deset. Kolem pěti bodů, tedy stejného počtu slibovaných konkrétních opatření, se pohybují STAN, lidovci, TOP 09 a ANO. ODS, sociální demokraté a komunisté se ve svých programech protikorupčnímu boji téměř nevěnovaly. Okamurovci z SPD podle fondu sice používají v programu „radikální odsudečné fráze, ale žádný konkrétní protikorupční postup nenavrhují“. Jaroslav Spurný

Když bude Zeman zdržovat, může se vznik nové vlády táhnout měsíce

Formování nového kabinetu může trvat i pár měsíců - a v Česku by to nebyla žádná výjimka. Analytici Citibank si dali v analýze předvolební situace práci s grafem, který ukazuje, že od voleb do hlasování o důvěře v Česku běžně uběhne pár měsíců. Rekord drží první Topolánkova vláda, hodně dlouho se usazovala i současná Sobotkova vláda. K vládnutí nestačí zformovat parlamentní většinu, je třeba souhlas prezidenta, který nejdříve pověří někoho sestavením vlády, pak jej jmenuje a následně jmenuje do funkce ostatní ministry. Posledně šlo o první volby, po kterých do tohoto procesu mluvil jako prezident Miloš Zeman (předtím jmenoval ještě Rusnokovu vládu). Jednání Zemana se Sobotkou trvalo dlouho – předcházela mu pověstná tajná lánská schůzka, kde se Sobotkovi protivníci z ČSSD zkoušeli domluvit za jeho zády, pak Zeman ještě školil Sobotku tím, že si zval jednotlivé kandidáty na ministry k osobním pohovorům, takže vládu nakonec jmenoval až 29. ledna 2014 (69 dnů po volbách, což je v Česku rekord). Ve sněmovně pak vláda dostala důvěru 18. února, tedy 116 dnů po volbách, což byl po Topolánkovi druhý nejdelší časový úsek. Podle Citibank se může snadno stát, že se jednání povlečou i tentokrát. Jednak proto, že do sněmovny se může dostat hodně stran a dohadování nové koalice nebude jednoduché. A jednak proto, že Zemana čekají 12. a 13. ledna prezidentské volby, takže může vyjednávání o vládě natahovat, zvyšovat svůj vliv, a držet tak třeba Andreje Babiše co nejdéle v šachu, aby eliminoval jeho případné chutě Zemanovu volbu komplikovat. Jak podotýká Citibank, podpora Babiše může být pro Zemana kriticky důležitá. Jiří Nádoba

Tabulka

Zaorálek odmítl Macronovu vizi integrace EU, chce srovnávat platy

Redaktor listu Financial Times navštívil Lubomíra Zaorálka. Zajímala ho otázka, která je pro budoucnost Česka naprosto zásadní, ačkoli se o ní před volbami seriózně skoro nedebatuje - náš názor na další směřování EU. Emmanuel Macron představil nedávno vizi další integrace Evropy a po vyjednání nové německé vlády a italských volbách bude reforma EU politickou prioritou.  Zaorálek však návrhy francouzského prezidenta odmítl  - a za prioritu označil snižování ekonomických rozdílů mezi Západem a Východem EU.

"Mluví se o integraci. To je hezké obecné slovo, ale myslím, že bychom se měli soustředit na celkový evropský výkon, na sbližování mezi chudšími a bohatšími, na soudržnost,” řekl přednímu světovému deníku. Nízké mzdy a únik kapitálu podle něj Evropu rozdělují na dvě části - Evropu úspěšných a Evropu levných dělníků. “To je hlavní problém naší země, nechceme být nízko-nákladovou ekonomikou,” dodal.  O této nerovnosti mluvil i v odpovědi na otázku, zda by Česko mělo přijmout euro - prý by to podpořil až ve chvíli, kdy bude rozdíl mezi mzdami v Česku a v eurozóně nižší. Tomáš Lindner

Foreign Ministers meet in Brussels
Ministr Zaorálek se svým belgickým a britským kolegou • Autor: Profimedia, Zuma Press - News

Erik Tabery: Volby a veřejnoprávní vakuum

Během posledního měsíce jsem měl několik debat s lidmi ze Slovenska, Maďarska a Polska. A vždy - dříve či později – došlo na to, jaké máme štěstí, že naše veřejnoprávní média nikomu neslouží a jsou nezávislá. Je to pravda, v tom máme velkou výhodu, i proto jsem v několika posledních textech nabádal, abychom věnovali pozornost tomu, jak se politici budou k veřejnoprávním médiím chovat po volbách. Přesto, či právě proto, bych si dovolil kritickou poznámku.

Také před letošními volbami se opakuje jedna ze zásadních chyb – politici mají nekonečný prostor pro své teze, ale nejsou vystaveni jakékoli oponentuře. Zejména v České televizi je vlastně debata o volbách vyhrazena pouze politikům. Ve všech významných diskusních pořadech jsou výhradně politici, kteří si vlastně říkají, co chtějí. Chybějí analýzy, rozbory, interpretace – ať už jednotlivých aktérů, případně programů, dosavadního vládnutí či vůbec kondice státu.

174252
Debata v České televizi • Autor: ČT

Formát debat většinou spoléhá na to, že se budou politici korigovat mezi sebou, ale k tomu pochopitelně nedochází, protože vedou kampaň a vše zaměřují nikoli k podstatě problému - míří na voliče. Diskuse se pak mění buď v nesnesitelné hádky, nebo tu bez korekce zaznívají nesmysly.

Každému musí být jasné, jak to mají veřejnoprávní média těžké, protože je stále někdo obviňuje z pomoci někomu či něčemu. Ale tahle „bezpečná“ cesta nefunguje. Má za důsledek jen silnější populisty a slabší veřejnost; tak však nepotřebuje jen dávku emocí, ale i informací. Nelze si představit vhodnější úkol pro veřejnoprávní média. Erik Tabery